„Tím, že jsem sepsala svoji závěť, se mi nesmírně ulevilo,“ vypráví dnes osmasedmdesátiletá Soňa Nigrinová, tlumočnice a překladatelka, která se rozhodla odkázat svůj byt po rodičích Výboru dobré vůle – Nadaci Olgy Havlové. Dvě manželství se jí rozpadla, děti mít nemohla. S věnováním peněz potřebným už má zkušenosti, podporuje například dva studenty z Konzervatoře Jana Deyla pro zrakově postižené, i další dobročinné projekty: „Když vydělám něco navíc, někam to strčím a je mi dobře,“ směje se.

Paní Soňa je jednou ze zhruba 150 lidí, kteří se za posledních 10 let rozhodli odkázat část svého majetku neziskovým organizacím. V zahraničí jde o poměrně běžný způsob dárcovství, například v USA jde ze závětí na dobročinnost více peněz než od firem. V Česku to tak zatím není. „Myslím si, že je to také tím, že tady se obecně méně mluví o smrti, o otázce smrtelnosti… Česko je velmi ateistická země. V jiných zemích to není tak tabuizované téma,“ domnívá se Monika Granja, ředitelka Výboru dobré vůle – Nadace Olgy Havlové. Neziskové organizace přesto mírný nárůst darů ze závětí zaznamenávají. Za posledních deset let získaly necelých 150 milionů korun.

Nečekaný dar ze závěti pro Nadaci Via

Na dnešek, 13. 9., připadá Mezinárodní den závětí. Neziskové organizace po celém světě děkují svým dárcům a také my bychom rádi poděkovali naším prvním dárcům ze závěti. Jde o manžele Horovi.

„Ona si prožila drsný život, on byl milující muž. Já jsem je potkal, když jim bylo 83 let,“ vypráví Jiří Bárta, ředitel Nadace Via. „Neměli děti, žili relativně prostý život, on byl číšník a ona kuchařka. Přesto naspořili nějaké peníze a paní Horová jimi chtěla pomoci dětem z Podkarpatské Rusi, odkud sama pocházela…”. Tak vznikl Fond manželů Horových, část peněz do nich manželé vložili už za svého života, část Nadaci Via nečekaně odkázali v závěti, dohromady šlo o 1,2 milionu korun. Celý jejich silný příběh si budete moci brzy přečíst na našich stránkách.

I malý dar má smysl

V rámci udělování Cen Via Bona jsme se také rozhodli dary ze závěti ocenit, v roce 2015 jsme ve spolupráci s koalicí Za snadné dárcovství otevřeli novou kategorii Závěť pomáhá. Letos bude Nadace Via otvírat tuto kategorii už potřetí. Příběhy dosud nominovaných dárců si můžete přečíst níže…

V České republice každoročně propadne státu majetek v hodnotě přibližně 250 milionů korun po zemřelých, kteří neměli dědice nebo nesepsali závěť. A i když část tohoto majetku je spojena s dalšími náklady, v některých případech by takové dědictví mohlo pomáhat.

Právě lidé, kteří nemají dědice, jsou jedni z těch, kteří odkazují část svého majetku ve prospěch dobročinných projektů. Jsou to ale i ti, kteří už svoje dědice zabezpečili a chtějí část dědictví odkázat na účel, který vnímají jako smysluplný. „Někteří lidé soudí, že když nemají velký majetek, dar neziskové organizaci nemá smysl. Tak to ale není, nemusí jít o závratné částky od bohatých lidí. Každý dar se počítá,“ říká Tomáš Vyhnálek, mluvčí kampaně Závěť pomáhá a ředitel fundraisingu Člověka v tísni.

Další příběhy darů ze závěti

Cena Via Bona v kategorii Závěť Pomáhá za rok 2016 byla in memoriam udělena Ludmile Šilhánkové. I přes těžké zdravotní postižení se dokázala stát mezinárodně uznávanou mikrobioložkou. Částku více než 2 000 000 Kč věnovala Výboru dobré vůle – Nadaci Olgy Havlové na podporu vzdělání a rekreaci dětí a mladých lidí se zdravotním postižením. Fond profesorky Šilhánkové podpořil více než 220 dětí.

Mecenáška Anna Bednářová věnovala své životní úspory a sbírku prvorepublikových mincí Škole profesora Vejdovského pro děti s poškozeným zrakem v Litovli. Dar škola použila na stavbu hřiště, za zbylé prostředky vybavila počítačovou učebnu novou výpočetní technikou.

Paní Ladislava Šilhanová pracovala jako lékařka. Měla jediného syna Filipa, který v roce 2001 tragicky zemřel. Paní Šilhanová se ve své poslední vůli rozhodla věnovat část svého majetku organizaci, která byla jí a jejímu synovi nejbližší, a to Člověku v tísni.

Chovatel exotického ptactva a dlouholetý milovník papoušků Stanislav Rákos daroval pražské zoo prostředky na vybudování nové expozice pro velké papoušky.
Paní Růžena Polanská se celý život věnovala dobrovolnictví a spolupráci s Červeným křížem. Své životní úspory pak rozdělila mezi 8 jejímu srdci nejbližších organizací.

Profesorka Kateřina Šmídková působila jako ředitelka výzkumu České národní banky a profesorka Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Zemřela předčasně v roce 2014 v 46 letech. Účelem jejího daru ze závěti ve výši jednoho milionu korun pro Českou společnost ekonomickou bylo vytvoření ceny, která podporuje české vědkyně v oblasti ekonomie. V roce 2015 získala Cenu Via Bona in memoriam.

Doktorka práv Milada Váňová přislíbila dar ze závěti Armádě spásy na pomoc lidem bez domova v Brně, aby mohli opět bydlet a žít důstojný život.