Aktuality

VIA na cestách II. aneb za opravovanými památkami na Jesenicko. Bětka a Marta

Jesenicko jest na hranicích s Polskem krajem mírně zapomenutým, neboť bylo stejně jako další sudetské oblasti po druhé světové válce vysídleno. Protože pak kraj už nikdy nebyl znovu osídlen v takové míře jako v uplynulých staletích, nebyl ani tak intenzivně obhospodařován. To se muselo nutně projevit ve všech aspektech života na Jesenicku, výjimky nebyly ušetřeny ani drobné památky, které tu proto kvůli nezájmu obyvatel po desetiletí nerušeně podléhaly zubu času, počasí a vegetaci. To se v posledních letech naštěstí mění. Starousedlíci i ti, kteří se na Jesenicko přistěhovali v době nedávné, se začali o památky starat a navracet jim jejich zašlou krásu. Z letošního Fondu kulturního dědictví jsme na Jesenicku podpořili čtyři projekty, v probíhajícím babím létě jsme se proto vyrazily podívat, jak práce na nich pokračují.

Rýžoviště leží kousek od Bruntálu a dříve v něm byl jediný kostel široko daleko, do něhož se scházeli věřící z okolních osad. V mlhavých dnech jim cestu už z dálky signalizuje dobře viditelný obrovský kříž, tyčící se na kopci nad vsí. Na dřevěném kříži ale zapracovalo místní vlhké podnebí, v 70. letech do něj navíc uhodil blesk, a tak z něj zbyl jen pahýl. Jeho slávu se rozhodla obnovit paní starostka Eva Lašáková, a spolu s místními obyvateli a řemeslníky proto vyrobili patnáctimetrový dřevěný kříž, z plechu vystřihli siluetu Krista, kterou namalovala jedna z obyvatelek a společnými silami jednoho červencového dne dřevěný kolos vztyčili na jeho původním místě. Kříž tak do Rýžoviště po letech opět láká poutníky a ukazuje jim směr. Byl na něj pěkný pohled.

Obnova Svatého kříže nad obcí Ryžoviště.

Další zastávkou na naší cestě byla Česká Ves u Města Albrechtice, ve které trvale bydlí pouze jedna rodina. Zbytek obyvatelstva tvoří pár chalupářů. Ve vsi se nachází německý evangelický hřbitov, o nějž se již čtvrtým rokem stará Hnutí Duha Jeseníky a každé léto za pomoci místních i přespolních dobrovolníků opravují zídky, sekají trávu, čistí a slepují polámané náhrobky. Letos mohlo díky finanční pomoci z Fondu kulturního dědictví dojít i na rekonstrukci márnice. Dobrovolníci zatím sundali propadlou střechu a zajistili obvodové zdi, do podzimu bude hotov nový krov a ještě než přijde zima, položí se nová střešní krytina.

Obnova márnice na bývalém evangelickém hřbitově v České Vsi u Města Albrechtic.

Jesenický horský spolek získal darem od katolické církve kapličku v osadě Františkov, pár kilometrů od polské hranice vedoucí obci Velké Kunětice. Sdružení má k dispozici pouze jedinou dobovou černobílou fotografii původního vzhledu kaple, podle níž ji chce opravit. Prý to není žádná procházka růžovým sadem – ještě před rokem rostl v lodi kaple strom, který byl vyšší než její věž. Rok poté, co strom pokáceli, jak nám pan Stejskal, v pravém slova smyslu „tahoun“ celého projektu, popisoval, frézovali pařez od stromu 2 dny, aby pod ním odkryli původní dlažbu. Letos bude sdružení v rámci Fondu kulturního dědictví opravovat fasádu a osadí okna a dveře. Pokud vše půjde podle plánu, měla by být kaple příští rok kompletně opravená a znovu vysvěcená.

Záchrana mešní kaple Františkov/Franzberg – 2. etapa.

Občanské sdružení Vlčice opravilo jedna boží muka už v loňském roce, a protože i letos byla jejich žádost o grant z programu Fond kulturního dědictví úspěšná, pracují na dalších. Jejich současný objekt zájmu je však od obce pořádný kus cesty – z Vlčic jsme museli projít nejprve jedním lesem, pak jsme se pustili přes louku a další les, než jsme se dostali na malebnou samotu, kde nad dvěma opuštěnými chalupami stojí novotou zářící opravená boží muka. Ještě na jaře vedle nich rostl javor, jehož kořeny narušily statiku památky a její definitivní zhroucení bylo jen otázkou času. Sdružení však bylo rychlejší než záludný javor, muka tradičními materiály opravilo, a ty tak nyní čekají jen na sochu, kterou zatím vyrábí z pískovce místní kluci.

Vlčice - Boží muka za parkem a Boží muka v horních Vlčicích.

Je skvělé vidět, co všechno se dá udělat za pár desítek tisíc a kolik energie a volného času místní lidé do opravy památek vkládají, a to i na ne zrovna exponovaných místech. Tito lidé si totiž dobře uvědomují, že drobné památky jsou důležitým krajinotvorným prvkem, výrazným a po staletí opracovávaným ornamentem na tváři krajiny, který však byl díky svévůli vlády jedné strany silně zdevastován. A uvědomují si také skutečnost, že další nezájem a letargie by tento kulturní odkaz věků minulých mohl z tváře krajiny nadobro vymazat.

Marta a Alžběta

přečtěte si také:
VIA na cestách aneb Návštěva podpořených projektů na Rakovnicku a v Jeseníkách. Martina a Ondřej