Často kladené otázky

Co jsou to nadace a co dělají?

Podle zákona č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech jsou nadace "účelová sdružení majetku zřízená a vzniklá pro dosahování obecně prospěšných cílů". Slovem nadace se tedy míní jak majetek, tak i právnická osoba, tedy organizace, která tento majetek spravuje. Činnost nadací je vymezena jejich posláním a zaměřením, které zvolí zakladatel nadace a ukotví jej ve statutu nadace.

Hlavní funkcí nadace je shromažďovat finanční a jiné dary a rozdělovat je jiným organizacím nebo jednotlivcům na obecně prospěšnou činnost. Nejčastějšími příjemci podpory jsou nestátní neziskové organizace, které tuto činnost vykonávají – občanská sdružení, obecně prospěšné společnosti, účelová zařízení církví, nadační fondy.

Oblasti obecně prospěšných činností jsou vymezeny zákonem – jedná se o rozvoj duchovních hodnot, ochranu lidských práv nebo jiných humanitárních hodnot, ochranu přírodního prostředí, kulturních památek a tradic a rozvoj vědy, vzdělání, tělovýchovy a sportu.

Dary nadacím od fyzických i právnických osob jsou osvobozeny od daně darovací.

Kdo určuje, jaké bude poslání nadace?

Poslání nadace určuje její zřizovatel v zakládací listině či v závěti. Upravováno může být pouze správní radou nadace.

Co je to nadační jmění?

Nadační jmění je jakýsi "základní kapitál" nadací. Jeho výnosy používá nadace pro dosahování svých cílů. Nadační jmění je nedotknutelné a jeho výše určuje míru stability nadace. Největší rozdíl mezi českými nadacemi a nadacemi z vyspělých zemí je právě ve výši nadačního jmění – zatímco nadace ve vyspělých zemích do velké míry uskutečňují svou činnost z výnosů nadačního jmění, nadační jmění českých nadací je pro tento účel nedostatečné. Většina českých nadací je tudíž při své činnosti odkázána na dary, které okamžitě přerozděluje dále.

Jaký je rozdíl mezi nadací, nadačním fondem, obecně prospěšnou společností a občanským sdružením?

Jak jsme již uvedli výše, smyslem existence nadace je shromažďovat prostředky a ty formou účelově vázaných grantů přerozdělovat třetím osobám. Nadační příspěvky jsou poskytovány z výnosů nadačního jmění a z dalšího majetku nadace. Při založení nadace je proto zákonnou podmínkou

Jak lze ověřit, zda je nadace dobře spravována?

Zájemce může získat informace o důvěryhodnosti nadace prostudováním následujících oblastí:

• Správní rada
  Ve správní a dozorčí radě nadace zasedají důvěryhodné osobnosti.
• Audit
  Výrok auditora potvrzuje bezchybné hospodaření nadace.
• Finanční zpráva
  Finanční zpráva nadace potvrzuje hospodárné zacházení s finančními zdroji.
• Principy etického chování
  Nadace je signatářem dokumentu Fóra dárců – asociace nadací. "Principy etického chování nadací".
• Náklady na správu nadace
  Náklady na provoz nadace nepřevyšují určité procento hodnoty majetku nadace či ročně poskytnutých grantů, které je stanoveno ve statutu nadace.
• Výroční zpráva
  Všechny tyto údaje by měla obsahovat výroční zpráva nadace spolu s přehledem udělených grantů a dárců nadace.

Jak nadace rozděluje peníze?

Podmínky pro poskytování nadačních příspěvků musí být uvedeny ve veřejně přístupné nadační listině a ve statutu. Nadační příspěvky neboli granty mohou nadace poskytovat buď v otevřeném výběrovém řízení, nebo cíleným oslovením omezeného počtu předem vybraných neziskových organizací, které v projektu představí svůj přístup řešení určitého problému. Granty se dají udělovat také jen jedinému subjektu, pokud byla nadace s tímto účelem založena (například nadace pro podporování muzeí, škol, nemocnic, galerií apod.), nebo byl tento účel určen samotným dárcem.

Je rozdělování grantů povinné ze zákona?

Ano. Vyplývá to už z definice nadace jako "sdružení majetku vzniklé pro dosahování obecně prospěšných cílů". Pokud by zakladatelé nechtěli, aby jimi zřízená organizace udělovala granty, mohou ji zaregistrovat jako občanské sdružení, obecně prospěšnou společnost apod.

Jak poznám, že nadace poskytuje granty transparentním způsobem?

Nadace zveřejňuje ve svých výročních zprávách (případně v dalších dokumentech nebo na svých webových stránkách) vyhlášení programů, seznam udělených grantů a jména členů hodnotících komisí. Rozhodnutí o přidělení grantů schvaluje správní rada nadace.

Může nadace shromažďovat peníze jen pro jednu organizaci?

Ano, může, pokud s tímto účelem byla založena.

Co to jsou operační programy nadací?

Vedle rozdělování grantů vyvíjejí některé nadace také vlastní aktivity – tzv. operační programy. Operační programy mají často vzdělávací a osvětový charakter. Patří mezi ně veřejné debaty, semináře, výzkumy a konzultace. K dalším činnostem nadací patří např. provádění průzkumů v určitých oblastech. Nadace se pak často rozhodnou podpořit cílenými granty nové služby či projekty, které podle výsledků jejich průzkumu v dané oblasti chybí.

Nadace VIA tak např. díky podpoře ČSOB nabízí začínajícím neziskovým organizacím cyklus workshopů „Průvodce po nástrahách neziskového sektoru“ (link na PNNS) nebo kombinovaný grantově operační program Akademie sociálního podnikání (link na ASP).

Může nadace poskytovat i jiné služby?

Nadace nemůže fungovat jako poskytovatel klasických služeb. Může však nabízet osvětové a vzdělávací programy či se podílet na výzkumech, zjišťovat, co společnost potřebuje a co jí chybí, upozorňovat na problémy ve veřejném sektoru, pomáhat prosazovat zájmy veřejnosti a neziskových organizací. Tato činnost bývá součástí jejích "operačních programů".

Co je to filantropie?

Termín filantropie pochází z řeckých slov philein (láska) a anthropos (člověk), dá se tedy přeložit jako "láska k člověku". V současnosti se používá ve významu "lidumilství", "dobročinnost" nebo "pomoc sociálně slabým". Pojem filantropie je spjat též s pojmy příbuznými, mezi něž patří mecenášství, charita, altruismus a další. Velice často bývá filantropie přímo zaměňována za dobročinnost či charitu – pojem filantropie je však těmto pojmům nadřazen.

Termín charita (z latinského charitas a řeckého charis – dík, radost) je v nejširším slova smyslu chápán jako nejvyšší forma lásky, která se projevuje ve vzájemné lásce mezi Bohem a člověkem a v nesobecké lásce člověka ke svým bližním. V užším smyslu je pojem charita veřejností používán jako označení pro organizovanou péči o lidi staré, opuštěné, postižené, nemocné, zraněné a vyhnané z vlasti. Dobročinnost je pak obecně chápána jako synonymum pro charitu.

Jak si mohu odečíst svůj dar od daňového základu?

Pokud si chcete odečíst dar z daňového základu, potřebujete, aby vám příjemce daru vystavil potvrzení (postačí i příjmový pokladní doklad), které následně přiložíte k daňovému přiznání. Na tomto dokladu musí být vždy uveden účel, na který byl dar věnován. Odpočet lze uplatnit tehdy, pokud je účel v souladu se zákonem č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů:

Od základu daně lze odečíst hodnotu darů poskytnutých obcím, krajům, organizačním složkám státu, právnickým osobám se sídlem na území České republiky, jakož i právnickým osobám, které jsou pořadateli veřejných sbírek podle zvláštního zákona, a to na financování vědy a vzdělání, výzkumných a vývojových účelů, kultury, školství, na policii, na požární ochranu, na podporu a ochranu mládeže, na ochranu zvířat a jejich zdraví, na účely sociální, zdravotnické a ekologické, humanitární, charitativní, náboženské pro registrované církve a náboženské společnosti, tělovýchovné a sportovní, a politickým stranám a politickým hnutím na jejich činnost, dále fyzickým osobám s bydlištěm na území České republiky provozujícím školská a zdravotnická zařízení a zařízení na ochranu opuštěných zvířat nebo ohrožených druhů zvířat, na financování těchto zařízení, dále fyzickým osobám s bydlištěm na území České republiky, které jsou poživateli částečného nebo plného invalidního důchodu, a nebo jsou nezletilými dětmi závislými na péči jiné osoby podle zvláštního právního předpisu, na zdravotnické prostředky nejvýše do částky nehrazené zdravotními pojišťovnami nebo na rehabilitační a kompenzační pomůcky uvedené ve zvláštním právním předpise nejvýše do částky nehrazené příspěvkem ze státního rozpočtu, a na majetek usnadňující těmto osobám vzdělání a zařazení do zaměstnání. (…) Jako dar na zdravotnické účely se hodnota jednoho odběru krve bezpříspěvkového dárce oceňuje částkou 2 000 Kč.

Fyzická osoba (zaměstnanec nebo osoba samostatně výdělečně činná) může odečíst hodnotu daru ze svého základu pro výpočet daně z příjmů, pokud celková hodnota darů v daném roce překročí 2 % základu daně poplatníka, nebo činí alespoň tisíc korun. Od základu daně lze odečíst nejvýše 10 % hodnoty základu daně.

V případě právnických osob platí podobné podmínky, pouze minimální výše odečitatelných daru musí činit alespoň 2 000 Kč a základ daně lze snížit nejvýše o 5 % základu.