Fond kulturního dědictví 3
Impuls pro vznik Fondu kulturního dědictví daly katastrofální povodně v roce 2002. Nadaci VIA se tehdy podařilo od amerických dárců shromáždit více než 6 milionů korun na projekty záchrany a obnovy drobných historických památek a kulturního dědictví.
Na základě těchto zkušeností jsme vytvořili Fond kulturního dědictví, do kterého přispívají jednotlivci z USA i České republiky, a který pak tyto peníze rozděluje mezi projekty zaměřené na opravu drobných památek místního významu, jako jsou např. kapličky, poutní kříže, prameny, pomníky nebo boží muka, neboť právě na jejich rekonstrukci se shánějí finance jen velice obtížně.
Přesto tyto památky nelze přehlížet – jsou stopou v paměti krajiny naší země, obtiskem historie, který dodává krajině na půvabu.
Od svého založení v roce 2002 putovalo z Fondu kulturního dědictví na rekonstrukci a záchranu památek skrze 128 udělených grantů již přes 11,5 miliónu Kč.
Při obnově památek klademe důraz nejen na samotnou odbornou opravu, ale také na zapojení místních obyvatel do projektu.
Příklady podpořených projektů
Záchrana kapličky Hněvnice
Příběh z Hněvnic na Plzeňsku dokládá, že sami občané stále častěji berou iniciativu do svých rukou, vědí, že ne stát, ale oni sami jsou zodpovědní za kvalitu svého života. "20 let nám Ministerstvo kultury slibovalo příspěvek na obnovu kapličky, a nakonec nám místo peněz oznámilo, že Hněvnickou kapličku vyškrtávají ze seznamu kulturních památek", vzpomíná starosta západočeských Hněvnic. Tím byla kaplička fakticky odsouzena k zániku.
Pro většinu lidí by taková zpráva znamenala konec všech nadějí, ne však pro Hněvnické. Založili spolek za obnovu obce, jehož členové přispěli svou prací zdarma. Nadace VIA pak finanční podporou ve výši 76 000 Kč a kapličku jsme společně zachránili. Výsledek zahřeje každého, kdo do západočeských Hněvnic zavítá.
Záchrana kapličky Hněvnice
Základní článek Hnutí Brontosaurus Ještěr – Prameny Adéla, Flóra, Adolf
Prameny Adéla, Adolf a Flóra, které byly postaveny během 19. století, nalezneme v Jeseníkách, kde spolu s dalšími 80 prameny a pomníčky upomínají na zdejší tradici přírodního léčitelství a zakladatele místních lázní – Vincenze Priessnitze. Po druhé světové válce však prameny potkal stejný úděl jako většinu podobných památek v pohraničí – německé nápisy byly zničeny, cesty zarostly a prameny časem upadly v zapomnění a chátraly…
Jejich osud se rozhodlo až změnit Hnutí Brontosaurus. Po získání grantu z Fondu kulturního dědictví vyčistili dobrovolníci okolí pramenů od náletových dřevin a zarovnali terén. Všechny tři mohyly byly rozebrány, do jejich útrob byly vsazeny filtrační koše a vybudovány byly i nové přívody blahodárné léčivé vody. Poté se upřela pozornost na přístupové stezky – prameny se totiž nacházejí hned vedle lesní cesty, na níž se dennodenně procházeli hosté z přilehlých Priessnitzových lázní, aniž by o pramenech měli sebemenší tušení a aniž by cokoliv naznačovalo pouho jejich přítomnost!
Dnes jsou prameny součástí Naučné stezky Vincenze Priessnitze a lázně s nimi počítají do připravovaného okruhu lázeňské klimatoterapie. Nejen že jsou tedy historickým odkazem na vodoléčebnou proceduru přímo v místě, kde byla tato metoda v 19. století objevena, ale navíc budou tomuto – původnímu – účelu i nadále sloužit.
Prameny Adéla, Flóra, Adolf
Město Postoloprty – Restaurování sochy sv. Josefa v Seménkovicích
Socha sv. Josefa pochází z roku 1738. Pro historický obraz obce má nedocenitelnou hodnotu, neboť je jedinou dochovanou hmotnou připomínkou její kulturní a duchovní podoby v 18. století.
V roce 2007 je však socha od neznámého autora v havarijním stavu – hluboké trhliny v již beztak odroleném kameni hrozí roztrhnout sv. Josefa na několik částí, Ježíškovi v jeho náručí dokonce odpadl obličej. Město si proto podává žádost o grant z Fondu kulturního dědictví Nadace VIA. Pak události nabírají rychlý spád.
Žádost o příspěvek je úspěšná a město získává od Nadace VIA podporu. Sv. Josef je svěřen do péče vedoucího Školy restaurování sochařských děl na pražské AVU Petra Siegla a v ateliéru AVU je vyčištěn a zbaven následků nekvalitních restaurátorských zásahů z let minulých. Doplňují se chybějící fragmenty sochy včetně odpadlé tváře Ježíška. Socha je barevně sjednocena, nad hlavami obou postav se nově také lesknou pozlacené svatozáře. Na podzim 2008, tedy necelý rok od podání žádosti o grant, je pak „znovuzrozený“ sv. Josef vsazen zpět na svoje původní místo.
Restaurování sochy sv. Josefa v Sémenkovicích
Prohlédněte si příklady dalších úspěšných projektů v roce 2004, v roce 2006, v roce 2007.
