VIA v médiích

Byznys a nadaci lze skloubit

17.4.2008 Mladá fronta DNES
Strana: 03 - Ekonomika
Autor: Jaroslav Mašek

Guru amerického dárcovství Peter Hero vybudoval v Silicon Valley nadaci, jež má 1,6 miliardy dolarů.

Praha - Veterán z vietnamské války, velká postava amerického dárcovství a muž, který občas obědvá s Billem Gatesem, spolupracuje v Česku s Nadací Via. Peter Hero u nás podporuje hlavně vznik takzvaných komunitních nadací.

Je výhodné jmenovat se "Petr Hrdina", když člověk vede nadaci?

V nadaci je to jedno, ale dokážete si představit, že jsem měl se jménem těžké časy v armádě.

Prý jste byl dispečerem letového provozu v americkém námořnictvu?

Ano. Bylo to v době války ve Vietnamu, kdy byla vojenská služba ještě povinná. Proto také všechny ty protesty proti válce. Dnes nechává Irák většinu lidí v klidu, i když nás každý měsíc stojí 12 miliard dolarů. Nebojuje tam totiž Amerika, ale americká profesionální armáda. A po běžných Američanech nechce nikdo oběti – žádné šetření ropou, menší útraty, nic. Jen platit trochu větší daně.

Sloužil jste na letadlové lodi?

Většinu času jsem byl v Los Angeles. Číhali jsme, že nás Vietnamci napadnou z té strany (smích). Vážně. Tehdy byla taková doba. Naši stratégové vymysleli takzvanou teorii domina. Jeden plukovník mi povídá: Vám to nedochází, Hero? Když je nezastavíme, půjdou do Jižního Vietnamu, pak na Filipíny, do Austrálie a skončí v Los Angeles. Ptal jsem se ho, jestli pojedou přes oceán v loďkách. Odpověděl: O to se nestarejte, oni si nějak poradí.

Obhospodařujete nadaci, která má aktiva za téměř dvě miliardy dolarů. Není to spíš dobrý byznys než dobročinnost?

Na spojení byznysu a charity není nic špatného. Mnoho firem už zjistilo, že být štědrý se vyplatí i v byznysu. Láká to zákazníky i nové zaměstnance. A některé už mají tolik peněz, že mohou v pozitivním smyslu měnit celé regiony, v nichž působí. Nadace zase mohou svěřené prostředky investovat tak, aby je rozmnožily a měly peníze na další dobročinné projekty.

Štědrých firem a lidí je zřejmě v Silicon Valley víc než dost.

Je to region, kde je velké množství přistěhovalců ze všech koutů světa. Šedesát procent lidí, kteří tam žijí, se narodilo jinde. A proto se tam daří nadacím. Lidé, kteří tam nevyrostli, totiž sami nevědí, jak Silicon Valley pomoci. My to víme, a proto naše komunitní nadace prosperuje.

Jak komunitní nadace fungují?

Jsou prostředníky mezi dárci neboli investory a komunitou, do níž pomoc míří. Chodí za námi lidé, kteří řeknou: Mám nějaké peníze, nechce se mi je jen tak někomu darovat, ale rád bych udělal něco se zdejším vzděláváním. Nadace je potom investuje do projektů, které přinášejí užitek. Dárci potom detailně kontrolují, co se s jejich prostředky děje.

Ani velké firmy si nechtějí dělat dárcovství samy?

Některé to samozřejmě dělají, ale jiné jsou rády, že na to nemusí najímat své lidi a detailně se projektům věnovat. Raději takovou starost přenechají nadacím.

Kolik donátorů máte?

Naše nadace dostává peníze od několika stovek rodin a asi od čtyřiceti firem. Obvykle to funguje tak, že si u nás rodina založí vlastní fond: třeba Fond Johna a Marie. Od nás dostanou potvrzení o jeho vzniku kvůli snížení svých daní, protože jsme veřejná charita. My ho však obhospodařujeme, investujeme jeho prostředky a rozdělujeme z něj peníze. Ty sice dle práva patří nám, ale oni mají právo veta rozhodovat o tom, kam peníze půjdou.

Kolik si berete za správu peněz?

Přibližně jedno procento z objemu ročně.

Kam můžete svěřené peníze investovat?

Z portfolia investujeme většinou sedmdesát procent do akcií a třicet procent do méně rizikových obchodů, třeba dluhopisů. Cílem je ročně vydělat kolem devíti procent. Toho lze dosáhnout bez přehnaného riskování. Takže při roční výplatě pět procent na dobročinné účely a započítání inflace by fond měl stále růst, i kdyby zakladatel už dál nepřispíval.

Většinu aktiv máte v akciích. Jak vás zasáhla hypoteční krize?

Naše nadace se loni na začátku roku spojila s druhou a získali jsme tak aktiva ve výši 1,7 miliardy dolarů. Pak majetek vyrostl někam ke dvěma miliardám, teď jsme spadli asi na 1,6 miliardy. Není to tak hrozné.

Německem hýbe daňový skandál kolem nadací, které si v Lichtenštejnsku zakládali zámožní manažeři, aby se vyhnuli daním. Co si o tom myslíte?

Lidé to občas zkoušejí. V USA se podobné úniky týkají hlavně rodinných nadací. Hlava rodiny přes ně třeba posílá nedaněné peníze svým potomkům. Udělá z nich třeba jejich správce, kteří se jednou za rok účastní nějaké schůze, nebo skryté příjemce peněz. Je to sice proti zákonu, ale nad nadacemi nikdo příliš nedohlíží a úřady jim moc nerozumí. Teď se začínají objevovat tlaky na zpřísnění systému.

Jak se dá "udělat" nedaněná hotovost ve vaší nadaci?

My jsme naprosto transparentní. Vybíráme peníze od cizích lidí a ti chtějí přesně vědět, co se s nimi děje. Máme proto otevřené účty a navíc musíme veřejně dokázat, že jsme dobří manažeři. Jinak by nám nikdo peníze nesvěřil.

Často musíte jednat s nejbohatšími lidmi. Kolik miliardářů z Forbesu znáte osobně?

Několik jich je. Před několika lety jsem obědval s Billem Gatesem a ten mi říkal: Petře, když jsem rozbíhal Microsoft, přišel mi nápad, že bych měl někomu dobrovolně dávat peníze, jako ta největší hloupost na světě. Ale pak mě k tomu přivedli rodiče. Na světě jsou prostě problémy, jejichž řešení nepočká. Billův otec je velmi štědrý muž.

Kteří boháči v USA nejčastěji dávají na dobročinnost?

Čtyřicet procent miliardářů pochází ze dvou odvětví: finančnictví a technologie. První má centrum v New Yorku, druhé v Kalifornii. A do nadací dávají peníze často lidé, kteří se sami vypracovali. Ještě před čtyřiceti lety měla totiž většina boháčů majetek, který zdědili. Dnes je takových lidí jen sedm procent, ostatní jsou „selfmademani“. Tedy lidé, kteří rychle vydělali peníze, ale ještě s nimi neumí nakládat. Chtěli by pomáhat, ale nevědí jak.

Jaké jsou nové trendy v dárcovství a dobročinnosti?

Investování do firem, které fungují jako běžné na zisk orientované společnosti, ale jejich cílem je pomáhat. Vyvíjejí například očkovací vakcíny ve formě pilulek. Jsou sice řízeny stejně jako běžné firmy, ale místo toho, aby nakonec patent draze prodaly, dají ho k dispozici do zemí třetího světa. Nebo tam postaví továrnu. Jde o to, shánět kapitál na takové projekty.

Vlastníte podobnou firmu?

Jsem ve vedení firmy, která vyvíjí zmiňované vakcíny. Při očkování se ušetří velké náklady: žádné jehly, ledničky nebo ošetřovatelky. Začneme továrnou v Mexiku.

Hlavní poradce a až do předloňska prezident komunitní nadace Community Foundation Silicon Valley (CFSV), která dnes obhospodařuje majetek dosahující téměř dvou miliard dolarů. Když ji Hero začal v roce 1988 řídit, čítalo její nadační jmění osm milionů dolarů. Nadace vybírá peníze od lidí a firem žijících v „internetovém“ Silicon Valley a následně je ve stejném regionu rozděluje. Peníze jí svěřuje například zakladatel eBay Jeff Skoll nebo manažeři Googlu. V roce 2006 se nadace spojila s Peninsula Community Foundation.