Nadace VIA » Aktuality » "Chceme povalovací pikniky," shodli se studenti

Aktuality

"Chceme povalovací pikniky," shodli se studenti

27.1.2012

V západočeských Plasech se učitelé a žáci střední školy rozhodli, že chtějí upravit rozlehlé prostranství před parádní budovou svého ústavu - stavbu z roku 1934 projektoval architekt Hanuš Zápal, ale jeho velkorysý, osově symetrický záměr parkové úpravy zůstal pouze na papírech. Škola se tudíž vloni přihlásila do našeho programu Místo, kde žijeme a ... uspěla!

Ve středu 25. ledna se přímo ve škole sešlo zhruba čtyřicet lidí - od sousedů z okolních čtvrtí přes zastupitele až po studenty, pedagogy či dávné absolventy školy. Nejdřív se prošli po inkriminovaném pozemku; protože už byla tma, lemovaly jej hořící svíčky. A pak se společně - nenápadně režírovaní naší spolupracovnicí Monikou Ženíškovou – zamýšleli, co všechno by se dalo s víceméně bezprizorní travnatou plochou udělat.

Přibude tady socha nebo jiný pomník? Kašna či dokonce jezírko? A co květinové záhony, když jiní volají po volejbalovém hřišti? „Šlo by tam někde nechat normální kus trávníku, abychom se mohli někde jen tak povalovat?“ nesměle se pokusila zastavit lavinu budovatelských návrhů jedna ze studentek. Přitom je ovšem docela dobře možné, že část parku bude muset ustoupit parkovišti, aby měli žáci kde odkládat své automobily.

Tříhodinová debata nevyústila v jednoznačné řešení, k tomu se mají v Plasech dobrat až při dalším setkání koncem února, kdy už do debaty zasáhne také architekt Tomáš Rákos a své si řeknou i památkáři – budova a její bezprostřední okolí jsou hned pod dvojí památkovou ochranou, stavební a krajinářskou. Jisté je jedno: nejvíc bodů ze všech navržených „prvků“ dostaly lavičky ...

Přečtěte si také anotace všech podpořených projektů z 8. ročníku programu Místo, kde žijeme.

1. plánovací sektání - Plasy (25. ledna 2012)

Střední odborná škola v Plasech. Sdružení Akademický vršíček, v němž se scházejí rodiče, žáci, absolventi a zaměstnanci, sousedního gymnázia, vyprovokovalo debatu o tom, jak by mohla vypadat přilehlá prostranství.

Stavbu z roku 1934 navrhl architekt Hanuš Zápal ve funkcionalistickém stylu. Rozsáhlou plochu před vchodem koncipoval ve velkorysém stylu, nicméně jeho představy zůstaly z větší části na papíře.

V lednu se zde uskutečnilo první setkání v rámci programu Nadace VIA, který se jmenuje Místo, kde žijeme. Nejprve přišla na řadu možnost prohlédnout si inkriminovaný prostor v poněkud netradiční atmosféře.

Pořadatelské role se ujali studenti, z nichž většina bydlí ve zdejším internátu. Přichystány byly archy papíru, lepicí pásky, archivní dokumenty, slepé mapy. A také chlebíčky, koláče, čaj, káva.

Ve školní jídelně se sešly čtyři desítky lidí – od obyvatel čtvrti přes zastupitele po absolventy školy. Nejdříve mohl každý nahlas vyřknout svou představu, každý nápad byl pečlivě zapsán.

Lavičky, odpadkové koše, altán, socha, kašna, pódium, pergola, jezírko, stojany na kola, květnatá louka, informační tabule o historii, zpomalovací pruhy. V takovém pořadí pršely první tipy.

Pak každý dostal stejný počet lepítek, aby mohl označit své priority. Když se někdo rozhodl všech deset papírků nalepit k jednomu „prvku“, nic mu nebránilo. Bílé archy se začaly utěšeně zelenat.

A zde je závěrečné pořadí. Nejvíc bodů dostaly lavičky, keře, trávník a... parkoviště, což překvapilo jen ty nezasvěcené. „Každé druhé děcko ve třeťáku a čtvrťáku jezdí do školy autem,“ připomněli učitelé.

Poté vznikly čtyři skupiny, každá zanášela své představy do připravených map. „A co kdybychom sem dali stoly a lavice, abychom se v létě mohli učit venku?“, byl jeden z prvních studentských nápadů.

Někteří starší lidé žijící v přilehlé čtvrti se obávali vandalismu a ve svých plánech byli tudíž skromnější. „To by tady musel stát policajt, aby se to nezničilo,“ mínili například.

Ředitelka sousedního gymnázia Markéta Lorenzová (uprostřed) při zakreslování do map spíše přihlížela a povzbuzovala. Nebo přesvědčovala mlčící sousedy, aby si své představy nenechávali pro sebe.

„Jsme ve vilové čtvrti, nějaké hřiště bych tu považoval za historicky omyl,“ bylo slyšet. „Dal bych sem aspoň dvě tyče, na které by se dala přivázat volejbalová síť,“ znělo od jiného stolu.

Studenti se shodli, že chtějí zachovat hodně místa na možnost pořádat před školou „povalovací“ pikniky - ono místo se skrývá pod označením „relaxační centrum“, zatímco černý obdélník naproti představuje pódium.

Na závěr každá skupina svou mapu představila a okomentovala důvody, které ji vedly k některým rozhodnutím. Když po třech hodinách setkání skončilo, přítomný architekt musel mít těžkou hlavu. Pokračování za měsíc.

zvětšit << předchozí další >>

Střední odborná škola v Plasech. Sdružení Akademický vršíček, v němž se scházejí rodiče, žáci, absolventi a zaměstnanci, sousedního gymnázia, vyprovokovalo debatu o tom, jak by mohla vypadat přilehlá prostranství.
(Autor: Petr Králík)