Následující řádky ukazují, jak fungují komunitní projekty v Srbsku. Navštívili jsme tady účastníka a účastnici našeho programu  Viability Net 2.0, kterým podporujeme a propojujeme komunitní lídry střední a východní Evropy – tedy ty, kteří se snaží rozhýbat komunitní život v místě, kde žijí.

Předminulé setkání těchto aktivních lidí z ViabilityNet se konalo v srbském Vršaci. Zhruba 32 kilometrů jihozápadně od Bělehradu, ve městě Obrenovac, se nachází iniciativa jedné z účastnic programu, Bojany Miković. Blízkost hlavního města ovlivňuje život místních lidí. Mnoho z nich dojíždí do Bělehradu nejen za prací, ale i za zábavou. V Obrenovaci není kino ani divadlo. Velkou ránou pro město byly navíc povodně v roce 2014.

img_7130

Právě situace ve městě po povodních byla pro Bojanu Miković impulsem k založení komunitního centra. Místní samospráva po povodních řeší otázky bezpečnosti a dostupnosti ve městě, provádí nejnutnější opravy a na práci s místní komunitou jí nezbývá čas. Vzhledem k tomu, že koncept komunitních center není v Srbsku rozšířený, musela se Bojana inspirovat v zahraničí. Spolu s dalšími nadšenci založila Obrenovac Youth Foundation a podařilo se jí získat od místního úřadu prostor k pronájmu za symbolickou částku.

Prostor postižený povodní lidé nejprve vyklidili a sehnali peníze na rekonstrukci. Poté ho vybavili nábytkem, který vyrobili na míru a který se dá snadno přenést v případě, že by se centrum muselo stěhovat.

Komunitní centrum se nachází asi 5 minut chůze od centra města. Najdete v něm klubovnu se stolním fotbálkem a pingpongovým stolem, kancelář nadace a v podkroví i malý pokojíček. Ten je připraven pro dobrovolníky, kteří do komunitního centra v Obrenovaci zavítají díky programu European Voluntary Service a budou vyučovat cizí jazyky a pomáhat s organizací akcí pro veřejnost a péčí o společný prostor.

foto-2

Komunitní centrum v Obrenovaci funguje už dva roky. Za tu dobu tady tým dobrovolníků připravil mimo jiné novoroční prodejní market designových výrobků, dílny pro děti, večerní promítání filmů, semináře a workshopy na různá témata nebo sportovní soutěže. Prostor je v době přípravy na zkoušky využíván také jako studovna a čítárna. Všechny programy, které centrum pořádá, jsou přístupné zdarma. Centrum už navštívilo více než 3 000 lidí. Na prodejní markety, které tady pořádají, se pravidelně hlásí kolem 50 prodejců. Jedná se především o mladé ženy kolem 30 let, které z prodeje svých uměleckých výrobků žijí. Cílem je pořádat tyto markety jednou měsíčně, mimo jiné z důvodu, že přispívají k podpoře lokální ekonomiky.

S nápady na vlastní aktivity přichází i sami mladí lidé, kteří do centra docházejí. Z jejich iniciativy se bude nyní v Obrenovaci nacvičovat komunitní divadlo, které sami napíší, nazkouší a produkčně zajistí. Představení poté budou hrát na veřejných prostranstvích – v opuštěném mlýně, budově staré lékárny nebo v parku.

foto-3

O prostor se stará 6 lidí. Klíče od centra nemají ale pouze lidé z nadace, ale také místní dobrovolníci. Platí zde nepsané pravidlo, podle kterého může prostor ke svým volnočasovým aktivitám využívat každý, kdo po sobě umí uklidit a chová se k prostoru a ostatním návštěvníkům zodpovědně.

Aktivitami organizace OYF se Bojana snaží pomáhat i v příměstských a venkovských oblastech kolem Obrenovace. Za místními dětmi vysílá koordinátory, kteří pro ně připravují různorodé programy a workshopy v místních školách nebo kulturních centrech.

foto-4

Počet aktivit v centru stejně jako počet návštěvníků roste. Původní prostor už začíná být příliš malý. Město nabídlo OYF k užívání novou budovu, kam by se komunitní centrum mohlo přesunout. Jedná se o dvakrát větší prostor než je ten dosavadní a místo je navíc blíž hlavnímu náměstí. Dříve místo sloužilo jako lékárna a nachází se tady nádherné původní vybavení.

Má to však jeden háček. Prostor je potřeba (opět) zrekonstruovat. Když jej na vlastní náklady opraví, budou ho moci dalších 20 let bezplatně využívat. Sehnat peníze na rekonstrukci ale není snadné, obzvlášť když stěhovat se chtějí už v květnu 2017. Usměvavá Bojana se z toho ale nehroutí. Spolu se svými kolegy z nadace naplánovali na příští rok fundraisingovou kampaň s cílem získat od místní komunity jeden milion dinárů (asi 200 000 korun).

foto-5

Místní, hlavně mladí, do komunitního centra chodí pravidelně a někteří z nich se dokonce zapojili i do tvorby místního strategického plánu rozvoje práce s mládeží. V Obrenovaci se rodí nová generace lidí, kterým záleží na místě a lidech, se kterými žijí.

 


Zeljko Mitkovski pracuje v organizaci Ana a Vlade Divac Foundation, která se věnuje zlepšování života dětí a mladých lidí v Srbsku. Nadace vytváří prostředí pro jejich zdravý růst a rozvoj a podporuje jejich aktivní zapojování do veřejného života. V rámci nadace založil Zeljko v roce 2013 tak zvané “Divac Youth Funds“, skrze které motivuje mladé k tomu, aby vymýšleli, naplánovali a zrealizovali projekty, které povedou k rozvoji místní komunity.

Skupiny mladých lidí jsou vedeny k tomu, aby se naučily spolupracovat s místními samosprávami, ostatními skupinami mladých lidí, lokálními firmami a dalšími subjekty aktivními v místních komunitách. Cílem projektu je posílit participaci mladých a snížit sociální vyloučení této skupiny obyvatel Srbska. Každý druhý mladý člověk v Srbsku je totiž v současnosti nezaměstnaný.

foto-1

Projekt “Divac Youth Funds” rozšířil Zeljko i ve svém rodném městě Vršaci, které se nachází v blízkosti rumunských hranic. Školy ve Vršaci se potýkají s nedostatečnými podmínkami pro trávení volného času studentů během přestávek a obědových pauz. Většina studentů proto tráví své volno po kavárnách a ani je nenapadne, že by s problémem mohli něco dělat. To se právě Zeljko snaží změnit. Jeho cílem je probudit v mladých lidech zájem o jejich okolí a chuť ho proměňovat tak, aby lépe sloužilo místní komunitě.

V roce 2015 vyhlásil ve Vršaci už druhou otevřenou grantovou výzvu zaměřenou na projekty mladých. Z přihlášených projektů vybírala ty nejlepší komise složená z mladých lidí ve věku od 15 do 30 let. Konala se také otevřená debata o Divac Youth Fund. V průběhu léta se do výzvy přihlásilo celkem 20 projektů, z nichž deset obdrželo podporu, a to v celkové výši 5800 eur. Druhá část výzvy směřovala na střední školy ve Vršaci a rozdělilo se v rámci ní 2 300 eur mezi dva projekty. Některé z těchto projektů jsme měli možnost osobně navštívit.

foto-2

Na vršackém gymnáziu se studenti věnovali obnově vstupního prostoru školy. Výsledkem je takzvaný intergalaktický klub pro mladé, kde studenti dle svých slov rádi tráví volný čas, obědvají, připravují se na vyučování a studují. Díky projektu se naučili vyjednávat se zástupci školy a vyzkoušeli si základní participativní metody, když zpracovávali mezi studenty anketu ohledně využití prostoru a druhu výmalby. Setkali se i s problémy-  někteří studenti a profesoři se obávali příliš tmavého zbarvení místnosti. A studenti před nimi museli umět svůj názor obhájit. S výsledkem jsou nakonec všichni spokojeni.

foto-3

Na nedaleké střední škole technické se studenti potýkali s podobným problémem. Také jim chyběl prostor, kde by se mohli scházet ve svém volném čase a zpracovávat domácí úkoly. S vedením školy se jim podařilo domluvit, že obnoví jeden z nevyužívaných a zanedbaných prostor ve škole a sami ho vyklidí, vymalují a vybaví nábytkem. O místo se sami starají a udržují tady pořádek.

Zkrášlit se jim podařilo také prostor před školou. Na školním dvoře, kde do té doby chyběly lavičky a zeleň, se jim podařilo vybudovat odpočinkové místo s posezením. Stoly s lavičkami si sami navrhli v rámci technických předmětů.  Jediné na co si aktivní studenti stěžují, je nízká míra zapojení jejich vrstevníků, kteří podobným projektům moc nevěří. Úkol, který před nimi teď stojí, je naučit se je zapojit a motivovat ke společné práci.

foto-4

Po delší procházce přicházíme na kraj města Vršac, kde to vypadá už skoro jako na vesnici. Sídlí tady místní střední zemědělská škola. I zde se studenti zapojili do grantové výzvy a ze získaných peněz postavili před školou lavičky. Tady je situace trochu jiná než na předešlých školách. Studenti mluví o projektu jen zdráhavě, problém jim dělá představit ho cizím lidem, ještě navíc v anglickém jazyce. Potřeba projektů jako je “Divac Youth Funds” tu jasně vyvstává.

foto-5

V ostatních projektech se studenti zaměřovali na opravy školních šaten, pořádali vzdělávací semináře, stavěli basketbalové hřiště, instalovali zavlažovací systém na fotbalové hřiště nebo rekonstruovali třídu pro děti s postižením.

S grantovými výzvami hodlá Zeljko (nejen) ve Vršaci pokračovat. Zaměřit se musí hlavně na mladší studenty. Tahouny projektů totiž často bývají studenti posledních ročníků škol, kteří záhy Vršac ve snaze najít zaměstnání opustí. Jejich práce s místní komunitou má krátké trvání. Mladší studenti tak budou mít víc času na to, aby na život v komunitě zapůsobili.