Lazarina Boneva byla účastnicí mezinárodního programu pro lokální komunitní lídry ViabilityNet 3.0. Rodiče Lazariny Bonevy se odjakživa zapojovali do společenského a politického života v městečku Bozhurishte v Bulharsku. Jako dítěti to Lazarině vadilo. Rodiče nebyli často doma, a když už se vydali společně ven na procházku, spousta lidí je zastavovala a bavili se (dle Lazariny) o nudných věcech.

,,Byla jsem rozhodnutá, že nikdy nebudu dělat to, co moji rodiče,“ usmívá se Lazarina. Svůj slib porušila ve 26 letech, kdy se zúčastnila se svého prvního dobrovolnického výletu do Polska. Od té doby se stala ještě aktivnější než její rodiče – pracuje jako právnička, řídí svou vlastní neziskovou organizaci a dobrovolničí ve své komunitě.

 

Procestovala jste Bulharsko a Evropu, abyste se zúčastnila různých iniciativ a projektů mladých lidí. Co Vás přivedlo zpět do rodného města, Bozhurishte v Bulharsku?

Mé rodné město bylo typickým příkladem „bedroom community“ (v češtině se užívá termín satelitní městečko, pozn. překl.). Bývalo vojenským městem a s odchodem armády odešel i společenský život. Bozhurishte leží blízko hlavního města, a tak většina lidí studuje a pracuje v Sofii a v Bozhurishte tráví jen večery nebo víkendy.  Největším problémem však bylo, že se místní komunita nevěnovala mladým lidem  – neexistovalo zde žádné kulturní, vzdělávací nebo sportovní vyžití pro děti a mládež.  Díky svým cestám po Bulharsku i Evropě a mému zapojení do mládežnických projektů jsem si uvědomila, že jsem se od střední školy ničeho ve svém rodném městě neúčastnila, protože ani nebylo čeho. To mě přimělo k přenesení dobré praxe z Evropy do mého rodného města.

S pomocí ViabilityNet programu jste vystavěla centrum pro mladé lidi v Bozhurishte a organizovala zde mnoho projektů: letní školu, lekce španělštiny, karierní konzultace atp. Jaká byla zpětná vazba a jak centrum funguje dnes?

Reakce na celý projekt byly pozitivní. Zapojilo se více než 300 účastníků a více než 50 dobrovolníků. Nejlepší věcí bylo angažmá místních podnikatelů, kteří zajišťovali jídlo, pití a materiály zdarma. Místní škola, hlavní partner projektu, se rozhodla v aktivitách pokračovat. Dva z učitelů, kteří se účastnili našeho projektu, zažádali o dotace a finančně je podpořil Erasmus+ a v rámci programu Věda a Vzdělání ministerstvo školství. Na jaře budou Morning for dreamers (NNO, kterou Lazarina spravuje, pozn. editora) pokračovat v karierních konzultacích.

Ukázka tradičního starého bulharského umění a sportu Bagatur

Co plánujete v rámci dalších karierních konzultací?

Díky setkání, které jsem organizovala, mělo 40 studentů místní střední školy možnost seznámit se s úspěšnými profesionály z našeho rodného města – univerzitním profesorem, IT specialistou, zubařem, právníkem a HR specialistou. Zkoušeli jsme si pracovní pohovory a psaní životopisu. Na příštím setkání se opět zaměříme na středoškoláky, ale nyní bych chtěla připojit základní rady pro mladé lidi: co očekávat od zaměstnavatelů, co dělat, pokud nemáme smlouvu, jak legálně podat výpověď, jaká mají práva, co se týče pracovní doby, volna atd.

I když jste se rozhodla zaměřit se spíše na mladé, díky Vašemu projektu se zvýšila dobrovolnická činnost. Jak je to možné?

Já a můj tým jsme měli problém najít dostatek místních mladých dobrovolníků, a protože to většina nebrala vážně, rozhodli jsme se o pomoc požádat starší lidi. Ukázalo se, že starší generace je pro komunitu velmi prospěšná. Potřebovali jen dobrý důvod a organizaci, která by je zapojila.

Kariérní dny pro místní mládež

Byla tato nová vlna dobrovolníků jedním z důvodů, proč jste se začala více soustředit na aktivity s mladými, než na aktivity s právníky?

Určitě ano. Ženy z dámského klubu v Bozhurishte, který čítá více než 50 místních dam, z nichž většina je v důchodu, mě inspirovaly k založení Pivoňkové asociace. Jejím cílem je zasadit 1000 pivoněk v našem rodném městě, protože název města pochází z pivoňkovité rostliny jménem bozhur. Sázení pivoněk a navrácení pivoňkové tradice byl jejich nápad.

Jak chcete iniciativu dále rozvinout?

Na jaro plánuji pár dobrovolnických akcí. Ráda bych zorganizovala dva nebo tři dubnové a květnové workshopy pivoňkového sázení, které budou přístupné veřejnosti. Během těchto workshopů předvedou ženy z dámského klubu různé metody sázení a pěstování pivoněk. Největší výzvou bude dostat souhlas od městského úřadu sázet rostliny v centru města.

Kdybyste měla zmínit jednu věc, kterou jste dokázala ve svém rodném městě změnit, která by to byla?

Jsem šťastná, že se díky mému projektu lidé více zapojili do společenských projektů. Myslím si, že viditelnost našich aktivit přinutila dělat lidi to samé, co my.

Máte pocit, že jste se díky práci pro Vaši komunitu nějak změnila? Naučila jste se o sobě něco nového?

Díky projektu Youth Mobile Center (Mobilní mládežnické centrum) jsem zjistila, že jsem velmi flexibilní a jsem schopna si zažádat o peníze a získat je. To je pro mě dobrá změna, protože mám svou hrdost a během projektu jsem zjistila, že žádost o pomoc místních podnikatelů – materiálně, nebo peněžně – mě nezabije. Pokud je to za dobrým účelem a jedná se o malou částku, přispívají i bez mého optání.

Co pro Vás program ViabilityNet 3.0 znamenal a co byste poradila dalším potencionálním účastníkům?

ViabilityNet program mi otevřel oči, alespoň co se městského plánování a veřejného prostoru týče. Také mi umožnil setkat se s lidmi, jako jsem já. Symbióza v naší Via partě byla až magická, sdíleli jsme spolu a stále sdílíme spoustu zkušeností a nápadů. A jediná věc, kterou můžu poradit dalším potenciálním účastníkům je: klikněte a přihlaste se!

Lazarina Boneva (*1985) je bulharská právnička, manažerka  NNO a dobrovolnice. Působí v organizaci Morning for dreamers a podílela se na mnoha projektech, jak zahraničních, tak lokálních. Její poslední projekt s názvem ,,Small ideas, big decisions“ dává mladým lidem ze Sofie možnost podílet se na malých místních projektech. Projekt je financován nadací MitOst v rámci programu the Civil Society Exchange.