V neděli 17. listopadu 2019 si připomínáme výročí 30 let od sametové revoluce, která přinesla pád komunistického režimu a přerod naší země v demokratickou republiku. Nedílnou součástí moderních demokratických států je také občanská angažovanost. Jak na tom Češi 30 let po vzniku demokratického státu jsou s občanskou aktivitou a jak Nadace Via podporuje lidi na cestě k občanské angažovanosti?

Česká republika patří mezi země, kde jsou lidé nejméně ochotni pomoci cizímu člověku na ulici. Nejochotnější jsou naopak obyvatelé subsaharské Afriky. Co se týče ochoty darovat, na prvním místě se obvykle umísťuje Barma díky své silné budhistické tradici, která považuje darování za běžnou součást života. Dle výzkumu občanské angažovanosti analytické společnosti Gallup se Česká republika s výsledkem 23 bodů umístila na celkovém 121. místě ze 140 zemí (nejvyšší index občanské angažovanosti měla Barma – 70 a nejnižší Čína – 11). Zpráva byla vydána na základě vyhodnocení téměř 150 tisíc rozhovorů s respondenty ze 140 zemí, kteří odpovídali na následující otázky: Věnovali jste se v posledním měsíci alespoň jedné z uvedených činností: darování peněz na dobročinné účely, dobrovolnictví pro konkrétní organizaci, pomoc neznámému člověku? Z těchto odpovědí sestavili výzkumníci skóre, kterým obodovali všechny země. Čím vyšší skóre země získala, tím větší je v její populaci podíl občansky angažovaných lidí.

Na prvních příčkách se dle očekávání umístily vyspělé západní země s rozvinutými ekonomikami, jako jsou USA (index 61, na druhém místě po Barmě), Velká Británie (index 54, 8. místo) nebo Kanada (index 56, 6. místo). Celkem překvapivé je 22. místo, na němž se umístilo Švédsko s tradičně štědrým sociálním systémem. Při porovnání České republiky s našimi sousedy vidíme podobné skóre u všech postsovětských republik (Česká republika 23, Polsko 25, Ukrajina 26, Slovensko 22, Maďarsko 20) oproti dvojnásobnému výsledku u západních zemí typu Rakousko (43) či Německo (47).

Příčinou nezájmu o angažování se ve veřejném prostoru je dle mezinárodního průzkumu veřejného mínění realizovaného institutem STEM také negativní vnímání politické situace, které je patrné u všech visegradských zemí (Česko, Polsko, Maďarsko a Slovensko). Lidé pociťují frustraci a bezmoc ve vztahu k demokratickému vývoji a demokratickým institucím. Dlouhodobě nevěří politickým stranám, vládám a parlamentu, Češi jsou navíc nejvíce ze všech zemí kritičtí také k institucím EU. Pocit rozčarování vede ke lhostejnosti a ztrátě zájmu o věci veřejné a následnému úniku do soukromí. Tím pak klesá přirozeně ochota se ve veřejném prostoru angažovat. Lidé věří více  také nevládním neziskovým organizacím. Důvěra v ně je čtvrtá nejvyšší po důvěře v hasiče, policii a radnici. Výzkum dokládá také velmi nízkou míru důvěry mezi lidmi, což je základní předpoklad pro další aktivní jednání v rámci veřejného prostoru. 55% Čechů si myslí, že si člověk při jednání s druhými nemůže být nikdy úplně jistý.

Z výzkumu Centra občanského vzdělávání vyplývá, že více než polovina (55,5 %, 4, 10 milionu osob) dospělé populace České republiky je občansky pasivní. V rámci tohoto výzkumu byla zmapována občanská angažovanost v takové podobě, v jaké ji vnímali samotní respondenti. Primárním záměrem  bylo popsat co nejširší spektrum aktivit občanské angažovanosti, které jedinec dělal během uplynulých dvanácti měsíců před sběrem dat. Ve výzkumu bylo dotazováno téměř 4 tisíce respondentů ve věku 15 – 65 let z celé ČR.  Výzkumná data byla složena ze čtyř oblastí:  sociodemografické údaje; forma, obsah a rozsah občanské participace v uplynulých dvanácti měsících a plánovaná angažovanost do budoucna; politické chování (účast ve volbách, důvěra v instituce) a životní styl (např. hodnotové orientace, životní spokojenost, obavy, volnočasové aktivity, sledovaná média, využívání moderních technologií nebo informace o rodině).

Těžiště výzkumu spočívalo ve vytvoření segmentace české společnosti podle občanské angažovanosti. Jde o segmenty aktivní (7,3 %), apoliticky aktivní (22,5%), politicky aktivní (14,7%), pomocné ruce (19,8%), a příležitostní dárci (25,8%), pasivní (9,9 %), První tři segmenty tvoří aktivní část populace (dohromady tvoří 44,5 %, odhadovaná velikost segmentu v dospělé populaci České republiky je 3,29 mil. osob), zbylé tři segmenty tvoří převážně pasivní část. Zásadní obrat od občanské pasivity k občanské aktivitě v Česku tedy může nastat, když se dnešní poměr „45% aktivních / 55 % pasivních“ změní na poměr opačný, tedy „55 % aktivních / 45 % pasivních“. To v reálných číslech znamená přivést ze segmentů pasivních do segmentů aktivních cca 800 000 lidí.

Nadace Via pomáhá lidem tvořit místa, kde je radost žít

Dvacetiletá zkušenost Nadace Via a data z české společnosti mluví jasně – život mnoha obcí a měst, ale i životy mnoha lidí v české společnosti jsou i dnes, 30 let od roku 1989, poznamenány rezignací, nezájmem o druhé a o věci veřejné, nedůvěrou mezi lidmi a nízkým sociálním kapitálem. Sociologická data potvrzují, že občanská pasivita je zásadním společenským problémem v Česku. Mezinárodní srovnání pak ukazuje, že občanská pasivita je ve větší míře přítomná ve společnostech s totalitní minulostí. Hlavními příčinami občanské pasivity v Česku jsou dle zkušeností Nadace Via rozdělená společnost, nezažitá demokracie, nemoc z totality, strach z budoucnosti, „zavřené“ samosprávy a nízký sociální kapitál. Jedním z cílů Nadace Via je přispět k tomu, aby v Česku narostla občanská angažovanost, tedy aby se více lidí zapojilo do veřejného prostoru a do života své obce. Proto se v Nadaci Via zabýváme tématem občanské angažovanosti hlouběji.

Na základě naší více než dvacetileté práce s aktivními lidmi vidíme, že nejvíce podpořených v nadačních programech je zastoupeno v segmentu „apoliticky aktivní“. Tento segment se relativně častěji angažuje na lokální úrovni, avšak častá je pro něj také angažovanost na úrovni krajské či celostátní. Typické formy angažovanosti tohoto segmentu jsou manuální a organizační práce, výchovné a zájmové aktivity (tyto formy se týkají především výchovné a volnočasové oblasti), péče o lidi nebo zvířata, finanční a materiál dar, kupování určitých veřejně prospěšných produktů (těmito formami zpravidla podporují konkrétní skupiny osob), přesvědčování blízkých, vystoupení na schůzi zastupitelstva či sdružení rodičů a přátel školy, ohlášení problému na policii. Tyto osoby vykazují nejvyšší vazbu na místo, kde žijí, chtějí v něm bydlet i nadále a zpravidla vyrůstaly v nedalekém okolí. Do budoucnosti hledí optimisticky a vykazují nejvyšší životní spokojenost – existuje tedy korelace mezi tímto typem angažovaností a osobní spokojeností.

Nadace Via hledá cesty, jak lépe přibližovat principy i fungování občanské společnosti a jak do tohoto úsilí zapojit zejména mladé lidi. Nabízí několik typů programů pro aktivní děti, lidi v komunitách i obcích. Za více než dvacet let naší práce se na nás obrátilo již 13 946 žadatelů o podporu, udělili jsme 5 344 grantů a pomohli jsme ve zhruba 20 procentech z 6 600 obcí celého Česka.

Jen za rok 2018 jsme pomohli rozhýbat sousedský a komunitní život v 55 obcích a městských čtvrtích a podpořili 29 skupin lidí, kteří se postavili za ochranu veřejného zájmu. Svůj zážitek prvního daru si díky Nadaci Via vyzkouší každý rok 500 mladých Dobro-druhů, z nichž více než 80 % v podobných akcích dál pokračuje i bez naší pomoci. Za 6 let jsme podpořili už 3 100 dětí, které uspořádaly na 200 dobročinných akcí a podařilo se jim od dárců získat 4 miliony korun.V roce 2018 jsme podpořili 28 skupin mladých Dobro-druhů, kteří uspořádali 40 benefičních akcí.

Na jaře 2019 Nadace Via spustila program „Nebojme se komunální politiky“. Jeho cílem je zvýšit povědomí o zapojení do komunální politiky, podpořit komunitní lídry a začínající politiky a političky při jejich začátcích s politikou. V rámci programu podporujeme organizaci debat v městech po celé republice, otevřeli jsme program mentorské podpory pro začínající politiky a komunitní lídry a chceme také podpořit téma vstupování do politiky formou mediálních článků a videí. Naším cílem je nadále přispívat k tomu, aby v Čechách a na Moravě bylo do budoucna více filantropie, více lidí zapojených do života své obce, více osobních vztahů mezi lidmi napříč společností a také více důvěry. 

 Použité zdroje:

  1. Global Civic Engagement Report, Gallup, 2016, https://news.gallup.com/reports/195581/global-civic-engagement-report-2016.aspx.
  2. Jaký je stav a příčina občanské (ne)angažovanosti v zemích V4, 2017, https://www.stem.cz/jaky-je-stav-a-pricina-obcanske-neangazovanosti-v-zemich-v4/
  3. Občanská angažovanost 2015 – mapa české společnosti z hlediska občanské angažovanosti, Centrum občanského vzdělávání, Praha, 2015