V březnu 2020 zemřela po dlouhé těžké nemoci na oddělení dětské hematoonkologie Fakultní nemocnice v Olomouci patnáctiletá Anežka. Velkou podporou v boji se zákeřnou chorobou jí byla nejen rodina, ale také její spolužáci. Vedeni Anežčiným největším přáním, kterým bylo zdraví, připravili k příležitosti ročního výročí úmrtí Anežky projekt na podporu tříletého Tomáška, onkologického pacienta trpícího leukémií. Studenti natočili motivační video a spustili sbírku, která Tomáškově rodině vynesla neuvěřitelných 105 tisíc korun.
Když Anežka onemocněla rakovinou mozku a místo ve školní třídě trávila své dny v nemocnici, velkým povzbuzením pro ni byly fotografie, videa, dárky a vzkazy od jejích spolužáků. Anežka svůj boj s těžkou nemocí nakonec prohrála. Její spolužáci však nezapomněli a rok od Anežčiny smrti se pustili do projektu nazvaného “Od Anežky pro Tomáška, aneb nezapomněli jsme“. Parta deváťáků ve složení Štěpán Friedl, Anežka Doleželová, Martin Chládek, Dorota Ingrová, Tomáš Kocián, David Loučka, Šimon Mrázek, Eliška Náplavová, Hana Sofie Rinasová, Jana Studená, Samuel Takáč, Anna-Marie Tkáčová a Eva Vykopalová ze základní školy sv. Voršily v Olomouci natočila motivační video, kde popsala Anežčin příběh a vyzvala veřejnost k podpoře onkologicky nemocného Tomáška. Studenti vytvořili transparentní účet, uspořádali sbírku, oslovili hematoonkologické oddělení FN v Olomouci a spojily se s nadací Šance. Jejich cílem bylo umožnit tříletému hrdinovi Tomáškovi prožít hezkou dovolenou se svou rodinou. Vybrali neuvěřitelných 105 144 Kč, které letos v dubnu předali Tomáškově mamince na slavnostní mši.
Jejich dobročinnost tím neskočila. Spolužáci vyzvali širokou veřejnost i k druhému způsobu pomoci, k následování motta Anežky „vyfotíme se, pomodlíme se“. Vzkazy od těch, kteří se k výzvě přidají, budou dál předávat nemocným dětem a jejich rodinám. V motivačním videu, které k propagaci sbírky natočili, mluví studenti o Anežčině odkazu. O tom, jak jim jejich statečná spolužačka ukázala nic nevzdávat. Úspěch a dopad jejich projektu ukazuje, že i v těžkých chvílích existuje světlo, za kterým je možné jít, ať už jste děti nebo dospělí.