Terezie Hradilková

Terezie Hradilková celý život propojuje osobní zodpovědnost s veřejným působením. Dlouhodobě se zasazuje o společenské začlenění znevýhodněných lidí, jeden svět pro všechny a v tom směru o transformaci sociálních služeb. Založila Společnost pro ranou péči, poskytující podporu rodinám dětí s postižením proto, aby děti s postižením nemusely žít izolované v ústavech. Díky jejím aktivitám byla raná péče uzákoněna jako sociální terénní služba a rozvinula se po celé republice. Jako člověk – matka, přítelkyně, dobrovolnice, metodička, konzultantka a lektorka usiluje o rozvoj dostupných a komunitních sociálních a zdravotních služeb pro lidi s postižením a jejich přijetí komunitou.

Terezie během dospívání docházela jako dobrovolnice do rodin s dětmi se zrakovým postižením a pracovala v pražském internátu školy pro nevidomé na Hradčanech. Měla tak možnost poznat zevnitř totalitní systém, který odňal rodičům kompetence postarat se o své postižené dítě a odkázal je na ústavní péči. Tato zkušenost přivedla Terezii k celoživotní snaze o transformaci sociálních služeb a k úsilí o spojování společnosti pro všechny. Segregaci a izolaci lidí s postižením vnímá jako oboustranné ochuzení a umělé dělení na různé světy. V roce 1989 před revolucí uspořádala první hmatovou výstavu pro nevidomé a stála u zrodu hnutí Pražské matky, usilujícího o zlepšení stavu životního prostředí, v roce 1990 spoluzakládala Českou unii nevidomých a slabozrakých, v roce 1997 Společnost pro ranou péči a v roce 2013 Jednotu pro deinstitucionalizaci. Terezie vymýšlí a organizuje mediální kampaň ukazující nevýhody ústavů a výhody komunitních služeb.

Nepouští se do aktivit, které by zvládla sama. Pro své záměry získává lidi z různých oblastí: ze sociálních služeb, zdravotnictví, přátele, z rodiny, spolužáky výtvarníky, hudebníky, ekology, spisovatele, fotografy, podnikatele, politiky a propojuje je. Jedno volební období byla zastupitelka v Praze 5. Je držitelkou Ocenění Olgy Havlové za ranou péči, získala stipendium pro sociální inovátory Ashoka. Tereziiným motorem je možnost ovlivňování věcí veřejných, kterou přinesla revoluce. K veřejné angažovanosti ji přivedl již před revolucí pocit zodpovědnosti a obavy o budoucnost prostředí na planetě, kde budou žít její vnoučata a další generace.

Privacy Settings
We use cookies to enhance your experience while using our website. If you are using our Services via a browser you can restrict, block or remove cookies through your web browser settings. We also use content and scripts from third parties that may use tracking technologies. You can selectively provide your consent below to allow such third party embeds. For complete information about the cookies we use, data we collect and how we process them, please check our Privacy Policy
Youtube
Consent to display content from Youtube
Vimeo
Consent to display content from Vimeo
Google Maps
Consent to display content from Google