Cenu veřejnosti získali studenti gymnázia Jateční v Ústí nad Labem za sérii unikátních dobročinných projektů, kterými pomáhají měnit své okolí k lepšímu.

Pomáhá celá škola. Seniorům, lidem s mentálním postižením i nemocným dětem. Třeba takovýmto způsobem: Studenti prodají lízátka za dobrovolnou cenu. Zákazník přidá k lízátku vzkaz s adresou, pro koho je lízátko určené. Studenti pak lízátko i se vzkazem darují člověku, který je uveden na adrese. Výtěžek z prodeje lízátek jde na provoz místního krizového centra.

Studenti gymnázia Jateční v Ústí nad Labem získali letošní Cenu veřejnosti Via Bona. Na internetovém hlasování kampaně Umíme to už od dětství získali nejvíc, tedy 1435 hlasů.

Cenu přišla převzít jedna ze studentek Šárka Löffelmannová se zástupkyní ředitele Květuší Klierovou a učitelkou Alenou Skalskou. Zeptali jsme se jich, co vše filantropického na škole dělají.

Na Cenu Via Bona byly nominovány celkem čtyři třídy gymnázia. Z jaké jsi ty?

Šárka Löffelmannová, studentka: Já jsem ze septimy, nejsem tedy ani z jedné nominované třídy. Různých dobrovolných projektů se u nás účastní všechny třídy.

Jaký projekt měla vaše třída?

Šárka: My jsme šli do školky ve čtvrti, kde je i naše škola, a hráli jsme tam divadelní představení, lepili jsme s dětmi vánoční ozdoby pro rodiče a další různé výtvarné aktivity. Kulisy pro divadelní představení jsme vyráběli na výtvarné výchově.

Kdo vlastně vybírá, koho podpoříte?

Šárka: Většinou padají návrhy a vybíráme nějaký, který se líbí všem dětem nebo většině. Učitel má spíš koordinátorskou roli. Dohlíží na to, aby všechno bylo správně. Zajišťuje třeba kontakt s těmi místními, kam chodíme pomáhat.

A zapojuje se celá třída?

Šárka: Ano, ve většině těch projektů je důležité, aby bylo více lidí a všichni se zapojili.

Květuše Klierová, zástupkyně ředitele: Každý může mít jinou roli. Někdo hraje divadlo, někdo zpívá, někdo to natáčí, někdo o tom píše. Oni totiž potom z programu musí představit výstup. To znamená, že udělají nějaké video, napíšou zprávu, tu vystavíme na web a podobně.

Vaše škola organizuje každoročně tzv. Den dobra, kdy si každá třída rozmyslí, komu chtějí udělat dobro. Jak dlouho už existuje a co vše během něj organizujete?

Alena Skalská, učitelka: Den dobra jako takový existuje třetí nebo čtvrtý rok. Vyšlo to z tehdejšího jednoho čtvrťáka, který řekl: „Hele předvánoční dny jsou fajn, ale my neděláme nic pro ostatní.“ To byla pro nás výzva.

Ale nejde jen o Den dobra, snažíme se pomáhat celoročně. Holky z primy v loňském roce pekly muffiny, které prodávaly. A co z toho vytěžily, to darovaly holčičce na rehabilitační pomůcku. Holky ze čtvrťáku zase chodily doučovat do sociálně slabých rodin celý rok. Nebo tady Šárka, ta působí také v Amnesty International jako dobrovolnice.

Nejedná se tedy o jednu akci. Pomáháme také například při bílé pastelce, při srdíčkovém dni, při tříkrálové sbírce. Teď je úžasná akce pro Spirálu. Spirála je krizové centrum – pro lidi, kteří se ocitnou v nouzi a okamžitě potřebují pomoct. Tam jsme dělali sbírku hraček, sbírku oblečení, sbírku hygienických potřeb a podobně.

Šárko, příběh vaší školy může inspirovat další děti a mladé lidi. Co bys jim vzkázala?

Šárka: Nebojte se pomáhat, je to skvělý pocit a je to návykové. Poprvé jsme do toho šli s tím, že jsme nevěděli, co od toho čekat, pak nás to chytlo a momentálně rádi vymýšlíme, kde nově působit a co nového udělat.

lita-1