Horní Žďár na Trutnovsku je malá, původně samostatná obec, která nyní spadá pod větší Hajnici. Od té je oddělena hlavním tahem z Jaroměře do Trutnova a do pár let bude od ní oddělena ještě dálnicí. V Hajnici najdete všechno – školku, školu, obchod, hospodu i obecní úřad. V Horním Žďáru nic z toho není, takže se tu místní cítili tak trochu odříznutí od dění kolem a chtěli to změnit.
V posledních letech se do Horního Žďáru začaly stěhovat mladé rodiny s dětmi a vytvořily tak pulzující komunitu. Komunitu, která dbá na spojení s přírodou (pro některé se může zdát až místy trochu „ezo“), která staví na tradicích a minulosti tohoto kraje, a která chce budovat živou přítomnost. Začalo to nenápadně – místní se rozhodli oživit nejdříve zchátralý kostel se hřbitovem v centru obce. Požádali si o první grant u naší nadace, kostel dostali od církve pod správu obce, začali ho uklízet a pořádat v něm akce.
V srpnu 2017 jsme tam zavítali poprvé v rámci hodnotící komise programu „Místo, kde to žije“. Tento program je určen pro obce, ve kterých chybí veřejný prostor pro setkávání, a kde je potřeba sblížit místní. Horní Žďár, potažmo obec Hajnice se přihlásila. Místní měli sen o oživení plácku uprostřed obce, jehož dominantou je stará hasičská nádrž.
Nikdy nezapomenu na první dojem ze setkání s místními – přijeli jsme ve čtyřech a měli sraz na obecním úřadu. Tam na nás čekalo asi sedmnáct lidí – nadšenců a nadšenkyň, z kterých pozitivní energie a nálada jen sršely. Myslím, že nám všem čtyřem bylo už po pár minutách rozhovoru s místními jasné, že tohle je přesně typ projektů, které chceme podporovat. Po schůzce jsme se vydali na prohlídku plácku – zarostlá nádrž, neupravené okolí, zatuchající popelnice na tříděný odpad a dětské hřiště, které zelo prázdnotou.
Horní Žďár jsme nakonec podpořili. Projektový tým v čele s Nikolou a Terezou se zúčastnil tří seminářů, zorganizovali 2 veřejná plánovací setkání, na kterých si místní vysnili, co by na plácku chtěli dělat a jak by měl vypadat, a pak uspořádali nespočet brigád, aby ho společně vybudovali.
STŘIH – o rok později.
Je sobota 13. října – jeden z těch krásných podzimních dnů, kdy svítí slunko a vše je zbarvené do oranžovo-žluté a my jedeme s místními oslavit otevření plácku. Po roce přijíždíme na to stejné místo, které už ale vypadá úplně jinak. K dětskému hřišti přibyly 4 dřevěné sochy, prolézačky a skluzavka, které jsou okupovány dvěma desítkami dětí. Všude se rozléhá dětský smích. V nádrži nenajdete už ani jeden nálet. Je kompletně vyčištěná a pro děti jsou tu připravená lana, po kterých šplhají nahoru. Časem se z nádrže stane multifunkční hřiště i pódium pro akce. Na plácek svítí slunce, protože staré stromy byly vykáceny a na jejich místo byly vysázeny nové. V centru trávníku stojí stan, ve kterém se připravuje koncert kapely. Na místě stanu vznikne velká komunitní klubovna – na tu si místní musí ještě sehnat peníze. Už teď tam mají ale připravené velké ohniště a úplně vzadu i dřevěnou kadibudku s otvorem ve tvaru srdce.
Akci zahájil místní pěvecký soubor, pak přišla na řadu rocková kapela, a pak vystoupení flamenca. Mezitím se na plotně pekly bramboráčky a na ohni opékaly buřty. S místními jsme tu seděli až do noci kolem ohně, zpívali, hráli na kytary a bavili se.
Horní Žďár má jedno velké štěstí. Štěstí v lidech, kteří se dokázali vyrovnat se starou minulostí a z vysídlené obce udělali místo, kde by chtěl žít každý.
Jsme rádi, že jsme tu byli a víme, že se sem budeme vracet. Já jsem tu našla kupu dobrých přátel, se kterými jsem za ten rok prožila hodně. Je to tu jedna velká parta, která drží při sobě a navzájem si pomáhá. Dneska už tu nepoznáte, kdo zde žije odmalička, a kdo se sem z velkoměsta přestěhoval teprve nedávno.
Viva la Horní Žďár!
Pavla Jenková, programová manažerka Nadace Via
„Místo, kde žijeme“ je program zaměřený na obnovu zanedbaných nebo nevyužívaných veřejných prostranství, a to za aktivní účastí místních obyvatel. Účast v programu má za cíl nastartovat rozvoj místního komunitního života. Od spuštění programu v roce 2001 bylo podpořeno již 66 projektů. Děkujeme společnosti Hornbach za dlouhodobou podporu tohoto programu.