Jak by se měla rozvíjet a měnit města v příštích deseti letech, aby se v nich dobře žilo? Jaké vize mají nejvyšší představitelé a představitelky metropolí i menších měst? Odpovědi na tyto otázky zazněly na konferenci Města 2030 organizované Centrem architektury a městského plánování v Praze, kde se o své vize podělili zástupci z Česka, Slovenska a Švédska.

V Nadaci Via jsme přesvědčeni, že k tomu, aby se ve městech a obcích dobře žilo, je důležitá aktivita a zájem lidí, kteří v daném místě bydlí. Pokud má ale město osvícené vedení, mají to lidé snažící se o rozvoj sousedského života zase o trochu jednodušší. Na konferenci Města 2030 se představili jak zástupci velkých měst jako je Praha, Bratislava nebo Stockholm, tak starostové a starostky menších českých obcí: Semil, Hustopečí, Kadaně a Litomyšle.

Na úvod představil svoji vizi Prahy v roce 2030 pražský primátor Zdeněk Hřib. Prioritou pro Prahu je vyřešit krizi dostupnosti bydlení, ať už výstavbou nových bytů na bývalých brownfieldech nebo řešením problémů s Airbnb a podobnými platformami pro krátkodobé ubytování. Do deseti let by v Praze měla být dostavěna také linka metra D a dokončen městský okruh.

Bratislavský primátor Matúš Vallo mnoho ze svých vizí již realizoval. Stejně jako jiná hlavní města se i Bratislava potýká s nedostatkem parkovacích míst či nájemních bytů. Vedení města se proto zaměřuje na modernizaci veřejné dopravy, získávání nájemních bytů do správy města, posilování fungující městské policie či lepší péči o městskou zeleň. Jednou z priorit je také zkvalitňování veřejných prostranství. Zájem lidí o pobyt v konkrétní lokalitě zjišťuje město například tak, že vytvoří na dosud nevyužívaném plácku tzv. pop-up náměstí. Pokud se ukáže, že mají obyvatelé zájem trávit zde čas, vyhlásí město architektonickou soutěž a daný prostor trvale upraví.

O tom, že města mají sloužit lidem, ne firmám nebo autům, dobře ví i ve Švédsku. Kristina Alvendal, bývalá místostarostka Stockholmu odpovědná za územní plánování a nemovitosti si klade zásadní otázku: co lidé opravdu ve městě chtějí a ocení? Odpověď je podle ní cestou k vytváření měst, kde budou lidé chtít doopravdy žít. Jedním z jejích úkolů je zatraktivnit část Stockholmu nacházející se vedle letištního areálu. Přilákat lidi do místa vzdáleného od centra, v jehož blízkosti se nachází jen letiště a haly velkých společností, se zdá být nesnadným úkolem. Kristina ale věří, že pokud najdou společnou řeč zástupci města, realitních společností a soukromých firem, je možné vytvořit takové místo, kam budou lidé nejen dojíždět za prací, ale budou tam také chtít žít.

Leitmotivem všech příspěvků byl očekávaný populační růst. Odhaduje se, že v roce 2050 bude 84 % obyvatel žít ve městech. Praha bude mít dle propočtů do 10 let 2 miliony obyvatel. Kde budou bydlet? Vejdou se ještě do Prahy nebo vzniknou další nové čtvrti za městem? Jaromír Hainc z Institutu plánování a rozvoje prezentoval jedno z tzv. transformačních území hlavního města: Bubny – Zátory mezi Letnou a Holešovicemi, o němž se už 20 let uvažuje jako o potenciálním místě pro výstavbu nových bytů až pro 25 tisíc obyvatel. Podaří se současnému vedení Prahy během následujících deseti let výstavbu zahájit?

Semily jsou městečkem o osmi tisících obyvatelích, rozkládající se v půvabné krajině nad řekou Jizerou. V dosahu jsou Bozkovské jeskyně či Riegrova stezka, pro turisty ráj. Jak ale udělat ze Semil město zaslíbené i pro jeho obyvatele, především pro mladé, jejichž odchod město dlouhodobě trápí? Starostka Semil Lenka Mlejnková se snaží podporovat spolkový život. Aby si mohli rodiče lépe vybrat kroužek pro své děti, založila akci V Semilech se nenudíme, přehlídku spolků nabízejících volnočasové aktivity. V Semilech je také unikátní dostupnost alternativního waldorfského vzdělávání, které je zde umožněno ve všech třech stupních, od mateřské školy až k maturitě. Starostka se snaží, aby město s lidmi komunikovalo, zapojovalo je a šlo samo příkladem, třeba používáním látkových tašek a omyvatelných kelímků na akcích pořádaných městem.

Hustopeče se mohou pyšnit nejseverněji položeným mandloňovým sadem v Evropě. Jsou také dobře dostupné z dálnice na Brno, což má však i svou stinnou stránku – řidiči si průjezdem Hustopečí krátí cestu v případě, kdy se na dálnici objeví nehoda. Z toho důvodu dochází ve městě k častým dopravním kolapsům. Starostka Hana Potměšilová musí stejně jako její kolegové řešit nedostatek parkovacích míst, rozšiřuje ale také bezbariérové trasy a cyklostezky. Pro děti zavedla městský školní autobus a pro snazší komunikaci občanů s radnicí elektronickou úřední desku. Hustopeče, jejichž historie je svázaná s T. G. Masarykem, se mohou pyšnit řadou památek a aktuálně i jejich postupnou kvalitní rekonstrukcí. Jedním z příkladů je citlivá obnova společenského domu z 19. století či vznik nové polyfunkční budovy k trávení volného času pro všechny věkové kategorie.

Mezi Doupovskými a Krušnými horami se rozkládá Kadaň. Někdejší královské město utrpělo za minulého režimu mnoho škod. Jiří Kulhánek, který městu starostuje již 18. rokem, jej tak dostal do správy v žalostném stavu. Vybudováním sídliště navíc osiřelo historické centrum, jednou z velkých výzev nového starosty proto bylo udělat z centra města opět přirozené centrum života, nakupování a setkávání lidí. První kroky Jiřího Kulhánka vedly k záchraně a postupné renovaci mnoha památek, jimiž se Kadaň pyšní. Načerpat inspiraci k tomu, jak má město přátelské lidem vypadat, se jezdil dívat do měst po celé Evropě. V Kadani mají strategický plán na dalších 30 let již od roku 2004. Jeho součástí bylo přilákat kvalitní architekty, kteří postupně začali dávat městu moderní a příjemnou tvář. Prioritou je v Kadani infrastruktura vyvážená jak pro chodce a cyklisty, tak pro auta a hromadnou dopravu. Výsledkem spolupráce s architekty je například světově obdivovaná visutá cyklistická lávka Vítka Brandy, letní kino z železničních pražců či přebudování jednoho z náměstích dle studentského návrhu.

Daniel Brýdl je starostou Litomyšle teprve rok. Navazuje ale na dlouholetou starostovskou kariéru svého otce, takže se má ve svém působení o co opřít. Od roku 1991 má město stejnou městskou architektku, tvář mu dala také řada realizací od architekta Josefa Pleskota a nově vznikající realizace musí dodržovat architektonický manuál – a to i v případě, že se jedná například o stavbu supermarketu Lídl. Ve městě žije přibližně 10 tisíc obyvatel, což je dle starosty dostatečný počet na to, aby se z některých z nich stali vizionáři posouvající město, ale zároveň se pořád ještě všichni znali. Litomyšl byla vyhlášena 10. nejlepším místem pro život v Česku. Na rozdíl od jiných měst odtud lidé neodcházejí, naopak se sem stěhují. A to i za prací. Daří se zde podnikání, bylo zde založeno sdružení „Made in Litomyšl“, které sdružuje úspěšné místní firmy. V neposlední řadě zapojuje Daniel Brýdl do rozhodování o městě aktivní mladé lidi a tříbí si s nimi názory v mezigeneračních diskuzích na to, kam se má Litomyšl dále ubírat.

Zaujaly vás tyto příběhy? Chcete, aby vám příště neunikla žádná novinka z našich programů? Přihlaste se k odběru ViaCafé, e-mailového zpravodaje s aktuálními informacemi a příběhy o lidech, kteří zlepšují Česko.