Jak se “dělá komunita” na samotných polských hranicích, v místě, kde se mezi 320 obyvateli mísí 7 národností, přičemž Rumuni tvoří třetinu populace?

Obec Bílá voda na hranicích s Polskem nemá zrovna učebnicové předpoklady pro rozvoj komunitního života a sousedských vztahů. Z celkem 320 obyvatel tvoří 1/3 přistěhovalci z Rumunska, další část Slováci, v poslední době si tu domy kupují  Poláci. Najdete tu i jednoho Francouze nebo Angličana, ale opravdové starousedlíky spočítáte na prstech jedné ruky. Místní psychiatrická nemocnice je předobrazem léčebny ze známého komiksu Alois Nebel, kromě ní funguje v Bílé Vodě domov důchodců nebo terapeutická komunita. Leckdo by na takovém místě propadl pesimismu. Starosta Miroslav Kocián naopak Bílou Vodu vidí jako skvělé místo k životu: „Bílá Voda má neuvěřitelnou historii. Tento kraj má lidem co dát, pokud jsou vnímaví.“

Lidi nejlíp propojíte přes jídlo

Na Javornicko přišel v roce 1992 a hned za tři roky se v Bílé Vodě stal starostou. „Devadesátá léta lidi rozdělila, do Bílé vody přišla i významná rumunská komunita, hodně lidí najednou ani neumělo česky. Mým přáním vždycky bylo tu naši dědinu stmelit. Ale to se nestane ze dne na den, za tím je  spousta každodenní práce.“ Miroslav Kocián tak neustále pracuje na větších i menších projektech, které zlepšují sousedské vztahy a rozvíjí život v obci. Inicioval přeshraniční česko-polskou spolupráci, byl jedním ze zakladatelů muzea Izolace, Internace a Integrace, které připomíná pohnutou histiorii kraje, podporoval vznik festivalu duchovní hudby. V obci pro 320 obyvatel pořádá sousedské snídaně nebo grilování, oblíbený je místní masopust. „Lidi vždycky nejlépe propojíte přes jídlo,“ říká, a tak v rámci jednoho většího česko-polského projektu postavil v obci chlebovou pec a sušárnu na ovoce. „Postavit pec byl můj dlouhodobý sen. Mám kořeny na Valašsku, tam je to běžné, tak jsem si řekl, že to přeneseme i do Bílé Vody,“ říká k tomu starosta.

Cesta je cíl

Samotný sál s pecí po čase začal být malý, Miroslava Kociána tak napadlo využít ještě neudržovaný venkovní prostor v sousedství. Do projektu Nadace VIA se zástupci Bílé Vody přihlásili v roce 2019 s projektem Revitalizace venkovní zahrady. „Stavíme altán pro různé tvůrčí aktivity, venkovní posezení s letní kuchyní a udírnou a malým dětským hřištěm. „Chci dělat akce pro lidi. Před pár týdny jsme tu třeba vyráběli sýr, na začátku října proběhl workshop na pečení chleba, na konci října jsme nakládali kimchi. Plánujeme i spolupráci se školami a školkami z okolí.“ Součástí projektu je i obnovení sadu s květnou loukou, užitkové zahrady a chystá se nový živý plot z habrů. „Bude to chvíli trvat, než všechno doroste tak, jak si představujeme. Komunitní projekty jsou práce na léta, někdy máte pocit, že spíš cesta je cíl. Ale potěšilo mě, že se v té dědině začíná zase utvářet komunita, že to lidi stmeluje. Spoustu práce si tu děláme sami na brigádách. Chci naučit lidi, že to, jak bude vypadat obec a jak se zde bude žít, je věcí všech,“ uzavírá Miroslav Kocián.