Čtyři projekty, čtyři různé cesty ke zlepšení komunitního života ve Zlínském kraji. Díky podpoře našich dárců se v regionu mění ve skutečnost nápady, které mají potenciál inspirovat celou zemi! V Kroměříži uspořádali sousedé benefici pro nejohroženější skupinu – samoživitele, v Jankovicích mění dobrovolní hasiči starou maringotku na lesní saunu, v komunitní zahradě Prales v Růžďce staví altán, aby tu mohli pořádat workshopy pro školy a ve Velíkové u Zlína díky komunitnímu festivalu pomohli rozvířit sousedský život v obci. Objevte příběhy lidí, kteří se nebojí vzít osud svého regionu do vlastních rukou. A třeba se k nám i přihlaste o podporu s podobným nápadem.

„DO ZAČÁTKU MI POMOHLI ÚPLNĚ CIZÍ LIDÉ, CHTĚLA JSEM TO VRÁTIT,“ ŘÍKÁ ORGANIZÁTORKA BENEFIČNÍ AKCE PRO SAMOŽIVITELE V KROMĚŘÍŽI  

Když byly synovi Olgy Mlýnkové dva roky, rozvedla se a zůstala na něj sama. „Našetříte si nějakou korunku, abyste se vůbec mohli přestěhovat. Nemáte nic.  Ne, že nemáte postel, ale nemáte ani nádobí,“ vzpomíná na těžkou dobu kroměřížská hybatelka. Tehdy se připojila k facebookové skupině pro svobodné maminky, kterou založila novinářka Nora Fridrichová.  

„Pomohli mi úplně cizí lidé, poslali mi třeba nový hrnec. To pro mě byl velký impuls. Když mohli pomoci mně, proč bych nemohla pomoct já?“ vysvětluje Olga Mlýnková, proč se záhy rozhodla založit po vzoru Nory Fridrichové Šatník Kroměříž. Ten samoživitelům už pátým rokem bezplatně nabízí oblečení, boty, hračky nebo potřeby do domácnosti. 

A jak vznikl nápad uspořádat pro Šatník benefici? „Byla jsem zoufalá z finanční situace, jakou v Šatníku máme, neměli jsme ani podporu od města, ani žádné sponzory. Když jsem si stěžovala u kamarádky na kafi, došlo mi, že to chce nějakou parádní akci, třeba benefici. A jelikož mám kolem sebe perfektní lidi, stačilo správně přednést návrh a už to jelo,“ směje se Olga Mlýnková. 

Když Šatník Kroměříž dostal na benefici podporu od Nadace Via, Olze Mlýnkové se velmi ulevilo. „Věděla jsem, že tu akci můžu uspořádat. Peníze z grantu jsme využili na zapůjčení aparatury, abychom mohli ozvučit hudební skupiny. Také jsme mohli nakoupit občerstvení pro všechny účinkující, kterých se nám za celý den protočilo kolem dvou stovek!“ raduje se organizátorka.   

V rámci benefice se podařilo vybrat na pětiměsíční nájem Šatníku. „Nebylo to ale jen o penězích. Jsme rádi, že jsme mohli Kroměříži nabídnout kulturní program, ve kterém jsme dokázali spojit účinkující všech věků – od mateřských školek až po klub seniorů,“ říká Olga Mlýnková. Největší radost měla právě z toho, že se přihlásilo tolik účinkujících a že si benefici všichni, kdo s ní měli co do činění, chválili. „Určitě to nebyla poslední akce, kterou jsme pořádali,“ slibuje zakladatelka kroměřížského Šatníku pro samoživitele. 

„NAZÍ JSME SI VŠICHNI ROVNI,“ MYSLÍ SI HASIČI Z JANKOVIC. PRO SVÉ SOUSEDY PŘESTAVUJÍ STAROU MARINGOTKU NA LESNÍ SAUNU 

Dobrovolní hasiči z Jankovic se rozhodli vdechnout nový život staré vojenské maringotce. Nejprve přemýšleli, že z ní udělají food truck. Jenže pak vyhrál nápad přeměnit ji v lesní saunu. „Nic takového ani u nás v obci, ani nikde v okolí není,“ usmívá se Jaroslav Dvořák, dobrovolný hasič a starosta Jankovic.   

„U nás v Jankovicích jsou, jako skoro v každé obci, dva tábory, které mezi sebou soupeří. A u nás je to tábor hasiči a tábor fotbalisti,“ vysvětluje starosta. Spolu s místními si lámali hlavu nad tím, jak to udělat, aby se oba tábory sblížily. „Napadlo nás, že právě sauna by mohla být takové pojítko. Hasiči mají maringotku. Fotbalisté mají rádi regenerace, sauna je by mohla zajímat. Co kdybychom se na jejím budování podíleli společně a pak ji mohli spolu navštěvovat? Proto jsme náš projekt nazvali Nazí jsme si všichni rovni. V sauně je jedno, jestli jsme hasič, nebo fotbalista,“ vypráví Jaroslav Dvořák.   

Když dobrovolní hasiči na svůj projekt dostali grant od Nadace Via, měli ohromnou radost. „Zároveň to pro nás byl velký závazek. Lesní sauna přestala být snem v oblacích, věděli jsme, že už ji musíme uskutečnit,“ říká starosta Jankovic. Z peněz hasiči nakoupili materiál: saunová kamna, izolaci a speciální saunové olšové dřevo, které snese velké teplo. „Všechnu práci jsme si už obstarali sami,“ pyšní se starosta. 

Lesní sauna v Jankovicích bude podle Jaroslava Dvořáka slavnostně otevřena už letos v létě. Dobrovolní hasiči si přejí, aby bylo místní lesní saunování jednoduché, levné a aby si mohl přijít zasaunovat s partou kamarádů každý.  „Zapomeňte na welness centra a luxusní spa. Naše sauna bude mít docela jinou atmosféru. Nachází se na úplném okraji obce, kde začíná les. Tři kroky od sauny teče potok, ve kterém bude možné se ochladit. Nebo bude možné skočit bezprostředně vedle maringotky do velké hasičské nádrže, která se využívá v létě ke koupání a v zimě k bruslení. Bude to zážitek,“ slibuje starosta. 

A i když se v jankovické sauně ještě nikdo nesaunoval, už teď se místní radují z toho, že se komunitu podařilo díky projektu propojit. „Při práci na sauně se potkávají sousedé ze všech sociálních skupin, mladí, staří, dokonce i děti, které sem chodí s rodiči a pomáhají třeba natírat,“ raduje se Jaroslav Dvořák.  

„CHTĚLI JSME TO TADY TROŠKU ROZHÝBAT,“ ŘÍKAJÍ ZAKLADATELÉ KOMUNITNÍ ZAHRADY PRALES V RŮŽĎCE, KDE PRÁVĚ OTEVÍRAJÍ NOVÝ ALTÁN PRO WORKSHOPY 

Na kraji malé vesničky Růžďka na Vsetínsku vyrostla před lety komunitní zahrada Prales. Parťáci ze spolku Permanet k ní pak ještě přidali šest stanovišť Naučné a zážitkové stezky Skřítčín, ve které se děti dozvídají zajímavosti o permakultuře, přírodě a udržitelném pěstování. Zahrada podle jejích zakladatelů vznikala „na koleně, aby se skřítci, děti i dospělí měli kde scházet.“ Zahrada pořádá každý měsíc akce jako den vody, den země nebo burzu semínek a sazenic. „Chtěli jsme to tady trošku rozhýbat,“ vysvětluje člen spolku Permanet Jakub Krška.  

Prales bohužel dosud neměl zázemí, ve kterém by se dalo tvořit i za deště. Proto spolek Permanet požádal Nadaci Via o grant na postavení altánu. A zadařilo se. „Je super, že jsme podporu získali a že už se můžeme scházet pod stříškou. Altán už stojí, dnes budeme dodělávat schody,“ popisuje aktuální stav projektu Jakub Krška s tím, že spolek Permanet všechny zve na slavnostní otevření altánu, které se v Růžďce bude konat už v sobotu 17. května.  

A co bude otevření altánu znamenat pro komunitní zahradu Prales? „Můžeme k nám do zahrady zvát školy. V altánu budou mít zázemí, poté, co si projdou naučnou stezku,“ raduje se Jakub Krška. Spolek už v altánu plánuje také workshopy pro veřejnost, například ve spolupráci se vsetínským ateliérem Tincta-Herbae, který se věnuje přírodnímu barvení. 

Komunitní život v obci se podle Jakuby Kršky i díky iniciativě spolku Permanet zlepšuje. „Jsem opravdu rád, že se se sousedy máme kde scházet, že máme možnost opéct si buřty, mluvit o zahradách a předat si navzájem zkušenosti,“ dodává.  

„CÍTILI JSME POTŘEBU OTEVŘÍT BRÁNY,“ ŘÍKÁ ORGANIZÁTORKA SOUSEDSKÉHO FESTIVALU V EKOLOGICKÉM CENTRU NA PASECE 

Spolek Na Pasece působí ve valašské obci Velíková více než dvanáct let a postupně na pozemku vybudoval jedinečné místo s fungující lesní školkou, ekocentrem, kuchyní pro školy využívající lokální suroviny a dalšími aktivitami.  

„Když v místě vzniká něco nového, lidé se bojí. U nás na pozemku rostl slaměný dům, sousedi nechápali, co se to tu děje. Vnímali jsme potřebu otevřít brány, překonat ostych, seznámit se. Naše pocity a dojmy ze soužití se sousedy vyústily v nápad na sousedský festival,“ vysvětluje organizátorka akce Petra Novosadová.   

Na sousedskou akci získali Velíkovští podporu od Nadace Via. „Byla to pro nás velká úleva v tom, že jsme mohli akci pojmout ve větším měřítku, pozvat zajímavé vystupující. Měli jsme sousedy na co nalákat,“ vzpomíná Petra Novosadová.  

Jednodenní festival Společně Na Pasece se konal loni v květnu a přilákal celou škálu lidí od malinkých dětí až po seniory. „Všichni umělci byli místní a program byl díky grantu velmi pestrý. Měli jsme tu divadlo pro děti, koncert zpěvačky, která zpívala ve valaštině, ochutnávku jídel ze surovin od okolních farmářů. Lidé si to opravdu užili,“ usmívá se Petra Novosadová. 

A jaký dopad to mělo na celou komunitu? „Obrovsky to přispělo k pochopení, co v ekocentru děláme, že jsme normální skupina, která propaguje udržitelnost a vytváří prostor, do kterého se mohou sousedé zapojit. Veškeré jednání s okolím je dnes srdečnější, příjemnější. Pomohlo to začlenění do komunity vesnice, ve které se toho až tolik neděje. Trochu jsme to tu rozvířili,“ míní Petra Novosadová s tím, že by do budoucna určitě rádi uspořádali další komunitní akce. 

Máte nápad, jak rozhýbat místo kde žijete? Vyplňte náš vstupní dotazník.

Nalákali jsme vás? Sledujte naše webové stránky, sociální sítě, nebo odebírejte náš pravidelný newsletter Via Café, kde se o naší podpoře dozvíte více. 

Stovky míst, kde to sousedsky žije, můžeme každý rok podporovat jen díky našim štědrým dárcům. Přidejte se k podpoře i Vy! Děkujeme. 

Autorka textu: Anna Slaninová