Proč je důležité zapojovat do komunální politiky mladou generaci? Mentorka našeho programu Nebojme se komunální politiky Alena Švejnohová, zastupitelka a kandidátka na starostku středočeských Peček, v rozhovoru popisuje, co nováčkům v čele radnic dělá největší potíže, proč do komunální politiky potřebujeme víc mladých lidí a co takový přístup přináší celé obci. 

V Nadaci Via působíte jako mentorka programu Nebojme se komunální politiky. Jaká je to pro vás zkušenost?

Je to skvělá a velmi inspirující zkušenost. Připomínám si díky tomu,  proč vlastně lidé do politiky vstupují. Účastníci programu mají často podobnou motivaci, jako jsem měla kdysi já, chtěla jsem něco změnit. Já sama jsem v komunální politice skoro deset let a za tu dobu jsem pochopila, že věci často nejsou tak složité a mnohá řešení jsou vlastně docela jednoduchá. Mně na začátku také radili zkušenější, když jsem si nevěděla rady. S někým takovým po boku je to v úřadu mnohem rychlejší, protože přeskočíte chyby, kterých byste se třeba jinak zbytečně dopustili.

V té době ještě neexistoval program Nadace Via, kdo tehdy radil vám?

Pocházím z Kolínska. Když jsem se rozhodovala, zda zkusím vstoupit do komunální politiky, byl starostou Kolína Vít Rakušan. My se tu v regionu samozřejmě známe. A tak jsem mu zavolala a požádala o schůzku. Měla jsem řadu otázek, on mi na ně odpovídal a na závěr mi řekl, že až si nebudu vědět rady, ať mu zavolám. A já jsem toho jako čerstvá starostka Peček několikrát skutečně využila. 

Program Nebojme se komunální politiky se má příští rok proměnit a zaměří se specificky na podporu nově zvolených starostů a místostarostů v uvolněných pozicích. Jakou podporu tito političtí nováčci podle vaší zkušenosti nejvíc potřebují?

To velmi závisí na tom, jestli už ti lidé mají předchozí zkušenost ze zastupitelstva, nebo jdou úplně „z ulice“, jako jsem šla tehdy já. Já měla výhodu v právním vzdělání, takže mě hned tak nějaký dokument nevyděsil, což samozřejmě nemá každý. Měla jsem obrovskou chuť do práce a dost odvahy, ale přišla jsem na poměrně velký úřad a to tak úplně snadné nebylo. Důležité je například poznat, co je vaše kompetence a odpovědnost jako zástupce samosprávy, a do čeho naopak jako politik v rámci  státní správy zasahovat nemáte. Ve městech velikosti Peček se to často prolíná. Jeden úředník dělá věci v samostatné působnosti pro město a jindy i přenesenou státní správu. Kdyby mi na začátku někdo jasně vysvětlil kompetence těch lidí a určil hranici, kde jsem za výsledek zcela odpovědná já a kde pouze dohlížím, usnadnilo by mi to začátek.

Když se podíváte na Pečky, kde sama kandidujete, i na celkovou zkušenost z mentoringu, zvyšuje se podle vás zájem mladých lidí o komunální politiku?

Kdybych měla odpovědět obecně, tak spíš řeknu, že se nezvyšuje. Ale já na tom u nás aktivně pracuji a už několik měsíců mladé lidi oslovuji. Pracovat s tou úplně nejmladší generací není jednoduché. Musíte jim dát prostor a občas si doslova sedět na rukách, protože oni nestojí o nějaké starší „dobré rady“. Pomohou vám se sociálními sítěmi, řeknou vám otevřeně, jak věci vidí oni. Sama jsem zvědavá, jaké to s nimi bude, až reálně zasednou v zastupitelstvu a ponesou odpovědnost za svá rozhodnutí.

Proč jsou podle vás mladí lidé v komunální politice tak hrozně potřeba? Proč o ně na kandidátkách stojíte?

Zaprvé proto, že některé moderní problémy chápou mnohem lépe než starší lidé v zastupitelstvu. Když jsme na radnici řešili např. modro-zelenou infrastrukturu, řešení adaptace na klimatickou změnu, fotovoltaiku, ochlazování města nebo zadržování vody, někteří na mě v zastupitelstvu koukali a říkali: „To je sice moc hezké, ale pro Pečky zbytečné a drahé.“ Říkala jsem si tehdy, jestli jsme opravdu v roce 2022, když musím lidem vysvětlovat, proč je dobré mít v parku vodní prvek.

V tu chvíli jsem si říkala, jak skvělé by bylo mít v zastupitelstvu pár mladých lidí. Teď máme na kandidátce studentky geografie i práv, mladého podnikatele ze stavebnictví, kolegu, který studuje management na vysoké škole. To jsou všechno lidé, kteří mají obrovský tah na branku, a hlavně reálně uvažují, že v našem městě budou žít další desítky let. Záleží jim na tom, jaká kvalita života ve městě reálně bude.
Stejně jako mají být ve vedení města spravedlivě zastoupeni muži, ženy a senioři, musí tam být i lidé, kteří svůj život ve městě teprve začínají. To, že jsou ochotni věnovat svůj čas a energii správě veřejných věcí je skvělé, a já jsem za to vděčná.

Mladí politici, se kterými jsem dělala rozhovory, často zmiňovali, že je nejvíc štvalo, když zastupitelstva rozhodovala „o nich bez nich“ a nikdo se jich na názor neptal. Vy to v podstatě potvrzujete – starosta, který jim dá prostor, se může dozvědět věci, které by ho samotného ani nenapadly.

Určitě to tak je. Tato generace – a soudím tak i podle svých vlastních dětí v tomto věku – chce být opravdu slyšet. Nečekám, že usednou do zastupitelstva a budou jen poslušně hlasovat. Jsou si vědomi odpovědnosti, ale očekávají, že jejich hlas bude mít váhu. 

Kandidujete v komunálních volbách 2026 a chtěli byste být co nejlépe připraveni? Nadace Via připravuje nový ročník programu Nebojme se komunální politiky. Letos poprvé otevírá kurz, který bude připravovat zastupitele nově zvolené v komunálních volbách v říjnu 2026. Roční intenzivní kurz bude určen zejména pro zastupitele ve vedoucích pozicích (starosty/ky a místostarosty/ky). Předběžná registrace do programu právě probíhá. Více na stránce tady.

Za podporu programu děkujeme Spolku pro podporu liberální demokracie, Nadaci Jablotron a Nadaci BLÍŽKSOBĚ.

Za text děkujeme Anně Slaninové.