“Máme povinnost investovat do zlepšení života těch, kteří teprve přijdou na tento svět,” píší Mark a Priscilla Zuckerbergovi o příslibu mimořádného daru: na dobročinnost se rozhodli věnovat 99 procent svých akcií Facebooku. 

Manželé Zuckerbergovi skrze dopis právě narozené dceři sdělili, že 99 procent akcií Facebooku postupně vloží do nové nadace či organizace podobného typu. Aktuálně jde o zhruba 45 miliard dolarů, což je 1,1 bilionu korun (částka se samozřejmě bude měnit dle ceny akcií).

Příslib Zuckerbergových není emoční rozhodnutí ze dne na den, ale dlouho připravovaný krok. Už v roce 2010 se totiž připojili k iniciativě Giving Pledge, což je společný slib bohatých lidí z celého světa. K iniciativě se připojili také například Bill a Melinda Gatesovi, Warren Buffett, Richard a Joan Bransonovi nebo Elon Musk. I ti hodlají darovat více než polovinu svého jmění na dobročinnost.

Zuckerbergovi zdůrazňují, že mají štěstí: jsou zdraví, mají skvělé vzdělání, podporu rodiny i okolí. „Věříme, že další generace a všechny naše děti mají žít ještě lepší životy a mají mít mnohem smělejší cíle, než si dnes vůbec dokážeme představit,“ píší. A dodávají, že s darováním teprve začínají a že nezůstanou jen u peněz: chtějí darovat i svůj čas a zkušenosti.

Zakladatel a majitel Facebooku a jeho žena tím mimo jiné ukazují na jeden detail. Zatímco v Česku si filantropii stále spojujeme především s darováním velkých peněz, v anglosaské tradici jde o mnohem širší pojem. Darovat druhým lze i svůj čas, energii nebo třeba specifické znalosti.

Příklon nejbohatších lidí světa k iniciativě Giving Pledge má jeden společný znak, který lze vyjádřit slovy: “Takové štěstí, jako jsme měli my, spousty lidí nemají. A plyne z toho pro nás odpovědnost starat se o svět okolo a myslet na příští generace.”

Bývalý starosta New Yorku a podnikatel Michael Bloomberg ve svém příslibu v rámci Giving Pledge dodává: „Pokud chcete udělat něco pro své děti a ukázat jim, jak moc je máte rádi, pak tohle je zdaleka nejlepší věc.“

Střední a východní Evropa zatím na podobně velkorysé dary čeká, to však neznamená, že by zdejší situace byla beznadějná. Například podle nedávného průzkumu STEMu se v rámci takzvaných elit, což jsou nejen bohatí byznysmeni, ale také akademici, vědci, politici, 90 procent lidí považuje za filantropy.

Samozřejmě to není tak, že by česká společnost byla prošpikována dobrotivými jedinci odkazujícími své jmění na dobročinnost. Ale přinejmenším se ukazuje, že být filantropem je v současném Česku považováno za součást dobrých mravů i společenské prestiže.

Můžeme také dodat, že statistiky o dárcovství v Česku ukazují, že přinejmenším objem finančních darů roste v Česku výrazně rychleji než HDP.

Řada podnikatelů, kteří v Česku začali vydělávat v devadesátých letech, nyní přichází do věku, kdy začínají řešit, komu odkáží své jmění. Ve světě je na rozdíl od Česka běžné například darování odkazem ze závěti, a to nejen dětem, ale i neziskovkám či nadacím.

V Česku se o tomto tématu začíná mluvit právě nyní, a je tudíž pravděpodobné, že doba filantropických prohlášení, jako je to Zuckerbergovo, u nás přijde už zanedlouho.

 

Autor: Zdeněk Mihalco. Psáno pro magazín My89.cz.